Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi, za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti. (1Tm 2, 1–2)
Kdysi jsem četla o tom, že my „obyčejní občané“ si ani neumíme představit, pod jakým tlakem jsou lidé v moci postavení. A prý platí – čím výše stojí úřední osoba, tím více se setkává s pokušením jednat nemorálně či dokonce protizákonně. Opojení mocí, pocit, že já jsem „ředitel zeměkoule“, že můžu o věcech sám rozhodovat, a možná i nátlak jednat v něčí prospěch za určitou kompenzaci, zažil v nějaké míře každý z nás. Proto potřebujeme sílu od Boha tomuto pokušení nepodlehnout. A ještě více ji potřebují ti, kteří se denně setkávají tu s menším, tu s větším někdy skrytým, jindy naopak otevřeným nátlakem jednat proti Božím řádům či zákonům naší společnosti. Ve 4.verši čteme, že Bůh chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu. A to platí i o politicích. I za ně bylo zaplaceno výkupné. Nepřizpůsobujme se tedy tomuto světu, který na politiky povětšinou nadává a nic dobrého jim nepřeje. Naopak my se za ně máme přimlouvat, dokonce za ně děkovat a také prosit, aby jim Pán Bůh dal moudrost, chránil je před podlehnutím pokušení. Proč? Na to nám odpovídá Písmo – protože i my „obyčejní občané“ z toho budeme mít užitek – chceme přece žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti. To je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha (část 2. a 3.verše)
Monika Volfová (Uherské Hradiště)
