Slova života - zamyšlení na každý den

27.8.2020

Prvenství v církvi

Ježíš usedl, zavolal si svých Dvanáct a řekl jim: „ Kdo chce být první, buď ze všech poslední a služebník všech.“ (Mar 9,35)

Učedníci v jedné chvíli řešili otázku, kdo z nich je největší. Nejspíš se otázka točila kolem tří učedníků, které si nedávno Ježíš vybral do užšího kruhu. Kdo z nich je největší, kdo z nich je první? Je to Jan – miláček Páně, nebo Petr – muž rozhodný, nebo Jakub? Ježíš na jejich dohadování reagoval tím, jaká je ta správná legitimace k duchovnímu prvenství.

Otázka prvenství, pokud se nejedná o nás samotné, ale o jinou osobu, není v zásadě špatnou otázkou. Jde však o to, co považujeme za důležité pro výběr první osoby. Přirozené obdarování k vůdcovství, výřečnost, reprezentativní vystupování? Ježíšova odpověď míří zcela jiným směrem, zdůrazňuje pokoru a služebnost. To jsou nezbytné vlastnosti pro ty první v církvi a běda, když se při volbě vedoucích důležitost těchto charakterových vlastností přehlíží. Jistě, vůdcovské obdarování je také důležité, ale pokud u toho chybí pokora, tak takové vůdcovství přinese hořké ovoce.

Ježíšova slova o tom, jací mají být první v církvi, jsou určena nejen jim, ale také těm, kdo je vybírají. Vždyť v demokratickém způsobu voleb jsou za výběr vedoucích zodpovědní všichni voliči. Jaká kritéria si určíme pro jejich výběr, co od nich budeme očekávat?

Ježíš nám zanechal nejen správná slova o tom, jak se mají chovat vedoucí v církvi, ale také nám byl osobně příkladem. Jako Mistr a Pán vykonal službu umývání nohou učedníkům a tím zanechal příklad, jak má jednat první v církvi (J 13,13-15).