Jdi, jez svůj chléb s radostí a popíjej své víno s dobrou myslí, neboť Bůh již dávno našel zalíbení ve tvém díle. (Kaz 9, 7)
Žijeme v době, která svým charakterem nedává mnoho podnětů k radosti, a nadšení z běžných věcí v životě jako by se vytratilo. Život přináší mnoho nejistot a stále se zvyšuje tlak na jednotlivce i společnost jako celek. Války ve světě kolem nás, uprchlická krize, ztráta ekonomických jistot, důraz na pracovní výkon či výsledky v podnikání nám nedávají oddechnout ani v rodinách, které se často zmítají v krizích a ztrácejí svou funkci oázy lásky a bezpečí. Jako by nám v uších zněl jen starozákonní text z knihy Genesis: „V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat.“
Když byly naše děti malé, scházeli jsme se po domech na skupinkách maminek s dětmi. Býval to požehnaný čas krátkého vyučování, sdílení a modliteb. Nedávno jsem potkala jednu ze sester, která se pravidelně našich skupinek účastnila a prožívala tehdy náročné období maminky se čtyřmi malými dětmi v nejisté sociální situaci, a ta mi řekla: „To bylo nejkrásnější období mého života, a já jsem to tehdy nevěděla.“ Tato slova mě velice zasáhla. Třeba i já prožívám nejkrásnější období svého života a nevím o tom! Vždyť Boží láska nám dává odhodlání jít dál a „chléb, který sestupuje z nebe a dává život světu.“ (J 6, 33) Stačí se jen posilnit a jíst svůj chléb s radostí a plnými doušky vychutnávat své víno s dobrou myslí, neboť Bůh již dávno našel zalíbení ve tvém díle. (Kaz 9, 7)
„Proč utrácíte peníze nikoli za chléb a svůj výdělek za to, co nenasycuje?“ (Iz 55, 2) Čím sytíme svou mysl, o tom přemýšlíme ve svém srdci, a to mluví naše ústa. Povstaň tedy v Boží síle, neklesej na mysli a řekni svému srdci: „Teď je to nejkrásnější období mého života a já to vím!“
Irena Vémolová (Vsetín, stanice Valašské Meziříčí)
