Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu … potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem. (1Te 4, 14 a 17)
Mnoho lidí je nyní v depresi kvůli finančním nebo osobním těžkostem, rodinným problémům, potížím v práci. Částečně se tak děje proto, že lidé ztrácejí naději a nevidí světlo na konci tunelu. Křesťané by neměli zapomínat, že Kristus brzy přijde a ukončí utrpení. Druhý příchod Krista bude pro církev radostnou, nikoliv smutnou událostí.
Za prvé, ti, kdo zemřeli v Kristu, se vrátí s Ježíšem. Proto můžeme očekávat, že naše věřící přátelé, kteří odejdou k Pánu, brzy potkáme.
Za druhé, Kristus si pro nás věřící přijde, nezapomněl na nás, očekává, že se s námi setká. Myslím, že není větší naděje v době naší osamělosti než naděje na setkání s milovaným přítelem. Kristus nás zná a rozumí nám, nemusíme nic předstírat, můžeme se uvolnit a být sami sebou.
Za třetí, naše dočasné utrpení zde na zemi skončí. Pominou nemoci, nespravedlnost, smutek.
Proto je naším úkolem stále zůstávat v Pánu, abychom byli připraveni na jeho druhý příchod.
„Nyní tedy, děti, zůstávejte v něm, abychom se nemuseli bát, až se ukáže, a nebyli jím zahanbeni při jeho příchodu.“ (1J 2,28)
Nemusíme se bát, všechno dočasné jednou pomine a Pán si brzy přijde pro svou církev.
Bogdan Yablinskiy (Agape Plzeň)
