Cílem našeho vyučování je láska z čistého srdce, z dobrého svědomí a z upřímné víry. (1Tm 1, 5)
Jeden můj bratr v Kristu umí velice dobře řecky a dost mu vadily chyby v českých překladech, takže dokonce uvažoval o svém překladu Nového zákona. Na 1Tim 1, 5 je dobře vidět, jak se občas doslova mění význam některých veršů a jak se od sebe překlady někdy liší. V Ekumenické bibli začíná verš slovy „Cílem našeho vyučování…“. Ale v Kralické je „Ješto konec přikázání jest…“. Protože většina překladů uvádí shodně s Kralickým, že „Konec zákona je láska z čistého srdce, z dobrého svědomí a z upřímné víry“, myslím, že smyslem tohoto verše je, že pro nás, Kristovy následovníky, je žití tohoto verše naplněním zákona.
Nicméně, když už nějaký bratr připsal k verši nadpis „Správné důrazy vyučování“, nebude na škodu podívat se na věc i z této stránky. Však se to nakonec úplně nevylučuje, protože máme vyučovat hlavně lásku z čistého srdce, dobrého svědomí a víry neošemetné. To je skutečně správný a důležitý důraz křesťanského vyučování. Bez učení a snahy dosáhnout tohoto vznešeného cíle jsme jen dunící kov a zvučící zvon. (l Kor 13, 1)
Tedy si každý upřímně položme otázku, zda milujeme, zda máme čisté svědomí před Bohem a lidmi a zdali naše víra je pevná a neochvějná. A tady asi většina z nás musí být vděčná, že se na nás Otec dívá skrze svého milovaného Syna a milující Syn nás zná a miluje, přestože jsme takoví, jací jsme. Vždyť On také jako my žil v těle a má s námi slitování. Haleluja!
Bohumil Horký (Uherské Hradiště)
