Závěr všeho, co jsi slyšel: Boha se boj a jeho přikázání zachovávej; na tom u člověka všechno závisí. (Kaz 12, 13)
Máte rádi konce? Tak jako má všechno svůj začátek, musí mít i konec. Slovo konec se nejčastěji zmiňuje u filmu nebo knihy. Jejich autorem je člověk a jen na něm záleží, jak děj dopadne. Někdy si možná řekneme, takový pěkný film to byl, ale ten konec? Ten bych změnil. A jak je to s mým životem? Je mnoho lidí, kteří se snaží žít příkladně, pomáhají svému okolí, často nás svou horlivostí a aktivitou zahanbují, ale jaký to má smysl, když to nevyvrcholí odevzdáním se Pánu Ježíši? I každá kniha v Bibli má svého autora. Bible je již 2 tisíce let dopsaná, a přesto z ní můžeme čerpat neustále. To se u žádné jiné knihy nestalo ani nestane. Jejím hlavním autorem je sám Bůh. On působí, že každé slovo k nám může promlouvat i dnes a pokud tu svět bude, věřím, že ještě i za dalších dva tisíce let. Naše životy se ale stále píšou a my jsme v nich hlavními postavami. Sami ze své síly nejsme schopni ho žít a dokončit tak, aby náš Stvořitel byl spokojený se vším, co jsme udělali a řekli. Proto jsme v tomto závěrečném epilogu vybídnuti k bázni, k bázni před Hospodinem. Slovo bázeň neznamená mít strach nebo se dokonce děsit, ale být cele oddaný. S tím je spojená láska a pokud někoho milujeme, zároveň také chceme konat to, co od nás vyžaduje. I král Šalomoun si toho byl vědom, proto vyznává: „Začátkem moudrosti je bázeň před Hospodinem.“ (Př 9, 10a) To znamená, nečekejme na stáří. Obraťme se k němu už dnes, jedině tak bude mít náš život smysl.
Martin Nesvarba (Aš)
