Byli denně jednomyslně a jednoho srdce ve svatyni a lámali chléb doma, měli radost a upřímné srdce, chválili Boha a byli oblíbeni vším lidem. Pán každý den rozmnožoval ty, kdo byli spaseni. (Sk 2, 46–47)
Dnes se podíváme na úžasný příklad společenství a jednoty mezi věřícími, který nalezneme ve Skutcích apoštolů. Vidíme, že první křesťané byli jednomyslní, to znamená, že měli stejné cíle, hodnoty a víru. Byli srdcem spojeni v lásce ke Kristu a k sobě navzájem. To je velmi vzácný stav, který vychází z opravdového porozumění Božímu Slovu a oddanosti Kristu. Co nás může inspirovat v našich uspěchaných životech je skutečnost, že se první křesťané scházeli denně ve svatyni, což je místo pro setkání s Bohem a v jejich oddanosti k modlitbě, uctívání a učení se Božímu Slovu. Také lámali chléb doma, což je obrázek společného přijímání při eucharistii, připomínající Kristovu oběť a vzájemnou přítomnost věřících v Kristu. Tato jednota a společenství přinesla prvním křesťanům radost a upřímné srdce. Byli naplněni Boží přítomností a vzájemnou láskou. Tato radost a upřímnost byla zřejmá ve všem, co dělali, a přitahovala i ostatní lidi k nim. Byli oblíbeni všemi lidmi, protože žili v souladu s Boží vůlí a svědčili o Kristově milosti. Tento příklad nám připomíná, jak důležité je společenství a jednota mezi věřícími. Mějme tedy ve svém srdci touhu být jednomyslní ve víře, pravidelně se scházet ve sborech i rodinách a přijímat Krista ve společenství, žít v radosti a upřímnosti, která přitahuje druhé k poznání a přijetí Boží lásky.
Petr Vašek (Příbor)
