Slova života - zamyšlení na každý den

22.6.2020

Svrchované Boží vyvolení

Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává. (Řím 9,16)

Boží vyvolení patří k hlubinám Božího myšlení, do kterého je člověku dáno nahlédnout jen málo. Ale jedno je z Bible jasné: Bůh je ve svých rozhodnutích svrchovaný a není vázán žádnou lidskou zásluhou. Člověk sice velmi často spoléhá na svůj poctivý život a dobré skutky a doufá, že si tím zaslouží spásu. Jako záslužný čin si může také přivlastnit své hledání, své rozhodnutí, svoji víru. K takovému postoji nám Bible zdůrazňuje: Člověče, věz, že všechno je jen z Boží milosti!

Na Izraeli můžeme dobře poznávat, jak je to s Božím vyvolením. Bůh si vyvolil Abrahama a jeho potomky a toto své vyvolení nikdy nezrušil (Řím 11,28-29), i když Izrael svojí nevěrností k tomu přímo provokoval. Ale přitom to vůbec neznamená, že by všichni Abrahamovi potomci byli automaticky spaseni. A na druhé straně, v dějinách spásy i v době Starého zákona vždy nacházíme mezi vyvolenými i pohany (Rachab, Rút a jiní). Příchodem Ježíše Krista nastala doba „plnosti času“ a Bůh povolal mnohé ze všech národů (v. 24).

Někteří lidé snažně hledají Pána Boha – a přitom mají pocit, jako by Bůh neodpovídal přiměřeně jejich hledání. Ke zlomu zpravidla dochází až tehdy, když takový hledající dojde k bezradnosti a k volání o Boží pomoc; když pochopí, že to nejdůležitější není jeho hledání, ale Boží smilování. Ano, Bůh je svrchovaný a není žádným lidským činem vázán, aby se člověku odplatil. Je to špatná zpráva pro ty, kteří spoléhají na své zásluhy, ale dobrá zpráva pro ty, kteří pokorně očekávají na Boží milost.