Petr následoval tedy anděla ven z vězení, ale nebyl si jist, zda to všechno je skutečnost; myslel si, že má vidění. Teprve nyní se Petr vzpamatoval a řekl: „Teď už vím, že Pán opravdu poslal svého anděla, vysvobodil mne z ruky Herodovy a uchránil od toho, co si přál židovský lid.“ (Sk 12, 9 a 11)
Tam, kde ve světě více šíři zlo, útisk a pronásledování, kde se ten zlý pokouší ničit Boží dílo, tam se více rozhojňuje Boží milost. Tam Bůh ještě více ukazuje, že On, náš Pán, může udělat i to, co se zdá v lidských očích nemožné. Cela církev se modlila k Bohů o záchranu Petra a stalo se to. Bůh vyslyšel modlitby. I když se Herodes snažil ze všech sil, aby vyloučil jakoukoli možnost úniku, ustanovil nad Petrem šestnáct vojáků, kteří byli rozděleni do několika hlídek a střežili Petra dnem i nocí. Uvnitř v cele s ním byli dva vojáci a byl spoután řetězy, z nichž každý byl připevněn k zápěstí jednoho z nich. Bez jejich vědomí se nemohl ani pohnout. Dveře vězení byly pevně zajištěny a před nimi stála silná stráž. Veškeré vyhlídky na záchranu nebo útěk byly tedy z lidského pohledu marné. Anděl Páně vyvedl Petra z vězení. Věřící byli naplněni radostí a chválili Boha za to, že vyslyšel jejich modlitby a vysvobodil Petra z Herodových rukou.
Tak i my, když už opravdu nevíme kudy kam, a zdá se, že už je všechno ztraceno, tak Bůh může zasáhnout, vyslyšet naše modlitby, a potom nic nemůže překazit Boží záchranu, Boží rozhodnutí, ani Herodes a žádné jiné síly zla. Boží milost je veliká a mocná a naplno se projevila v Panu Ježíši Kristu, který položil svůj život za naše hříchy. Ježíš Kristus je pravdou, která osvobozuje – nejenom z hříchu a z otroctví zákona, ale také ze lži, ze života v temnotě, ze strachu z lidí. Pravda o Kristu je silou zbožného života. Pravda o Kristu je světlem, které září skrze životy Kristu oddaných lidi.
Jaroslav Jezerský (Suchdol nad Odrou)
