Slova života - zamyšlení na každý den

31.3.2020

To čiňte na mou památku!

Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a podával jim se slovy: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“ A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá.“ (Luk 22,19-20)

Lukáš si při sepisování evangelia dal hodně záležet na tom, aby co nejpřesněji popsal jednotlivé události ze života Pána Ježíše (Luk 1,3). I v popisu ustanovení památky večeře Páně je jeho popis detailnější než ostatních evangelistů. Z jeho popisu je zřejmé, že toto památné jezení chleba a pití vína proběhlo až v závěru paschální večeře, vlastně až po této večeři (v. 20). Také jen on zaznamenal Ježíšův výrok: „To čiňte na mou památku.“

Církve se shodují v tom, že památku večeře Páně považují za velmi důležitou součást života církve. V detailech pochopení jejího významu a ve způsobu jejího provádění jsou však značné rozdíly. Počínaje názvem (svaté přijímání, svatá liturgie, večeře Páně, lámání chleba), četností, a konče chápáním podstaty chleba a vína při jejich přijímání. Když Ježíš při podávání chleba prohlásil: „Toto jest mé tělo…“, došlo k nějakému přepodstatnění chleba, nebo jde spíš o symbolické vyjádření? Jedni připisují vlastnímu chlebu a vínu přímo svátostný význam, jiní u přijímání zdůrazňují osobní víru a stav srdce.

Dovolím si předložit své porozumění této věci, a to následujícím příkladem. Když dítě obdrží od rodiče na památku dar, jeho hodnota přesahuje hodnotu, za kterou byl koupen. Je to dar na památku, a v případě jeho ztráty nejde o ztrátu ve výši kupní ceny, ale o ztrátu jedinečného daru. Není to jen např. zlatý řetízek, ale jedná se o dar od milované osoby. Podobně při přijímání nejde o obyčejné požívání chleba a vína, ale jde o památku oběti Pána Ježíše. Ale když po památce večeře Páně zkonzumujeme zbylý chléb nebo víno, jde už jen o obyčejný chléb a obyčejné víno.

Proto při památce večeře Páně vysluhující obvykle prohlašuje: „Toto je tělo… toto je krev…“ V té chvíli nejde o obyčejný chléb a obyčejné víno (i když fyzicky se nezměnily), jde o připomínku obětovaného těla a obětované krve Pána Ježíše.