Slova života - zamyšlení na každý den

20.6.2020

Touha po dokonalém vykoupení

Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů… i my sami, kteří již máme Ducha jako příslib darů Božích, i my ve svém nitru sténáme, očekávajíce přijetí za syny, totiž vykoupení svého těla. (Řím 8,19-23)

Někteří zde pod pojmem „tvorstvo“ rozumí přírodu, která je také postižena lidským hříchem. Takový výklad, hodně ekologicky zabarvený, nemá v kontextu své opodstatnění. Touží snad příroda po vysvobození z otroctví zániku, touží po uvedení do svobody a slávy dětí Božích? (v. 21)

Protějškem Božích dětí toužících po vysvobození ze zániku je celé nevykoupené lidstvo. Lidé touží po nesmrtelnosti, po věčnosti. Veškeré náboženské snažení směřuje k zajištění nesmrtelnosti. Ale i ti, kteří náboženství odmítají, mají v podvědomí tuto touhu. Nemoc, bezmocné stáří, smrt, zánik – to není pro nikoho vytouženým cílem.

Ovšem ani touha Božích dětí není zde na zemi zcela naplněna. I když máme Ducha svatého, radujeme se ze spasení a prožíváme mnohá vysvobození z moci hříchu, naše vykoupení zde na zemi není dokonalé. Dokonalé vykoupení nás čeká až v nebi. Zatím žijeme v naději (v. 24) a v trpělivém očekávání (v. 25). A nejde jen o vykoupení z pomíjivosti těla, z nemocí a trápení. Boží dítě má touhu po svatosti – a v nebi již zápas s hříchem nebude. Tam budeme mít dokonale vykoupené tělo, bez hříšných žádostí.

Těšíte se na to? Já ano.