Jestliže však nebudeš Hospodina, svého Boha, poslouchat a nebudeš bedlivě dodržovat všechny jeho příkazy a nařízení, která ti dnes udílím, dopadnou na tebe všechna tato zlořečení. (Dt 28,15)
Mám doma tři malé děti a díky nim, během posledních čtyř let, začínám chápat vztah s Bohem o něco víc. Když jdu ven se synem v dešti, držím ho za ruku, aby nespadl do bláta, pomáhám mu přeskočit louže a držím nad ním deštník, aby nezmokl. Avšak, kdyby se odtrhl a nedržel mou ruku, mohl by spadnout do bláta a ušpinit se nebo zmoknout. V takovém případě si může stěžovat, nebo na mě být dokonce rozzlobený, že se mu něco takového stalo, i když si za to může sám.
Pro Izraelce to bylo stejné, jako když je Bůh vyvedl z Egypta a ukázal jim, jak mají žít. A jenom díky Boží ochraně a pomoci, mohli vejít do zaslíbené země. Bůh jim však říkal, že pokud nebudou dodržovat to, co jim řekl, čeká je prokletí – trest. To by znamenalo, že dopadnou jako okolní národy, byli by bez Boží ochrany. V knize Soudců je dobře vidět, že když Izraelci opustili Boží zákon a plán, Bůh je nechránil, protože už nešli cestou s Bohem a nestáli pod jeho ochranným “deštníkem”. Avšak když se vrátili na cestu s Bohem, opět přijali jeho zákon a jeho ochranu. Bůh nám dal v Jeho Slově nějaká pravidla, jak se máme chovat k druhým, k sobě a k Bohu. Měli bychom se jich držet. Když se ale rozhodneme žít podle sebe a opustíme Boží Zákon, v tu chvíli sami opustíme i Boží ochranu. Potom se nemůžeme divit výsledkům našeho rozhodování.
Co udělám jako otec poté, když mě můj syn neposlechl a stojí mokrý a špinavý od bláta v dešti? Vezmu jej do náručí, usuším ho a převléknu. Stejně tak i my, pokud jsme opustili Boží cestu, vraťme se zpět k němu. On na nás čeká s otevřenou náručí a nabízí nám jeho ochranu.
Zachary Lewis (Mozaika Plzeň)
