Buďte tedy trpěliví, bratří, až do příchodu Páně. Pohleďte, jak rolník čeká trpělivě na drahocennou úrodu země, dokud se nedočká podzimního i jarního deště. I vy tedy trpělivě čekejte, posilněte svá srdce, vždyť příchod Páně je blízko. (Jk 5, 7-8)
Trpělivost je ovocem Ducha svatého (Ga 5, 22) a jednou z vlastností lásky. (1K 13, 4) Měla by tak být samozřejmou součástí našeho křesťanského života. V dnešní době se ale trpělivost moc nenosí. Všechno chceme hned a čekání je jen ztráta času. Nemáme moc trpělivosti při výchově dětí, chybí nám trpělivost v partnerských vztazích, v práci, se sourozenci v církvi a někdy nemáme trpělivost i sami se sebou. A možná nemáme trpělivost s Bohem, když se modlíme a modlíme a odpověď na naše modlitby nepřichází.
Jakub uvádí příklady (vzory) v trpělivosti – rolník, proroci a Job. A na příkladu rolníka je vidět, že vlastně čekání je práce. Nic neuspíší hněvem, že úroda roste pomalu, ani že nezaprší. Trpělivost ale neznamená, že složí ruce v klín. Rolník ví, že přijde čas sklizně.
A co znamená „posilnit srdce“? Aby naše srdce sílilo, odolávalo útokům toho Zlého, potřebujeme brát sílu a naději v Písmu. „Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději.“ (Ř 15, 4)
Čekání na druhý příchod Pána Ježíše vyžaduje trpělivost, ne nicnedělání. Trpělivou práci pro Pána Boha a tím i pro druhé.
Modlím se, aby Bůh neztratil trpělivost se mnou.
Jiřina Vimpelová (Odbor sester)
