Slova života - zamyšlení na každý den

20.6.2022

Umění prokázat milosrdenství

David se zeptal: „Zdalipak zůstal ještě někdo ze Saulova domu? Rád bych mu kvůli Jónatanovi prokázal milosrdenství.“ K Saulovu domu patřil otrok jménem Síba. Toho předvolali k Davidovi. Král mu řekl: „Ty jsi Síba?“ On odvětil: „Tvůj otrok.“ Král se otázal: „Už nezůstal ze Saulova domu nikdo? Rád bych mu prokázal Boží milosrdenství.“ (2S 9,1)

Velký král David, mocný válečník, o kterém „křepčící ženy“ provolávali: „David pobil své desetitisíce!“ David, který ještě jako mladý jinoch porazil obra Goliáše, později mnohé nepřátele, po nástupu na trůn konsoliduje své království. Mohli bychom čekat, že má stále hodně práce a povinností, a ano, vskutku měl. Snad nikdo by nečekal, že si David v takové situaci udělá čas na potomky svého úhlavního nepřítele Saula. A kdyby si čas už udělal, tak aby dohlédl, že žádný z nich už mu nebude komplikovat vládu a život. Ale takový David nebyl.

Ač byl Saul jeho nepřítel, Jónatan, Saulův syn, byl jeho nejlepším přítelem. A David byl připravený kvůli Jónatanovi prokázat milosrdenství komukoliv ze Saulovy rodiny. To lze nazvat okřídlenými slovy „láska až za hrob“. Jónatan byl již mrtvý, ale David na něj nezapomněl, nevytratil se z jeho srdce. A proto je jedno, kdo ze Saulova domu je naživu, proto je Davidovi jedno, komu prokáže milosrdenství. David prokazuje milosrdenství z lásky a úcty k Jónatanovi. A naživu je právě Jónatanův syn Mefíbóšet. Dnes nezáleží na zásluhách nebo selháních Mefíbóšeta, záleží na Davidově lásce a ochotě prokázat milosrdenství. A David je prokáže. Vrátí Mefíbóšetovi všechen majetek jeho děda Saula a přizve jej ke svému stolu, mezi své blízké. David byl nepochybně velký válečník a král, ale také člověk, který uměl prokázat milosrdenství.

Troufám si s velkou mírou jistoty předpokládat, že mezi čtenáři Slov života nebude žádný král, přesto i my jistě máme své povinnosti, své starosti. Nekonsolidujeme říše, ale své rodiny a životy, konáme svou práci a na mnoho jiného asi nezbývá příliš času. Najděme si však čas prokázat milosrdenství člověku. Ne pro jeho zásluhy, ale pro lásku v našich srdcích, lásku, kterou nám dal Bůh. A když tomu dáte šanci, uvidíte, že kolem sebe máte někoho, komu můžete, ba byste měli, prokázat milosrdenství.

Luděk Šíp (Pardubice)