Slova života - zamyšlení na každý den

22.11.2022

Všichni jsme zbloudili

Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech. (Iz 53,6)

Asi každý člověk někdy někde zabloudil. Snažíme se jen vymotat ze změti jednosměrek, nebo jsme zmatení někde uprostřed hlubokých lesů. Znáte ten pocit. Panika. Kde jsem? Kudy zpět, kudy ven.

Na místě je několik „skautských” rad pro bloudící.

Za prvé. Nepanikař! Jestli je něco, co nám opravdu nepomůže, je to zmatené hysterické pobíhání sem a tam. V životním labyrintu tomu není jinak. Opravdu nám nepomůže zběsilá honba za každým novým nápadem, kudy se v životě vydat. Na místě je zastavit se, ohlédnout se, hodnotit, zvážit možnosti. Pocit, že na zpomalení není čas, nás žene do zbrklosti a ta neskutečně zpomaluje.

Za druhé. Buďme pokorní! Přiznejme před týmem chybu. Kolika zbytečného bloudění by byl náš oddíl ušetřen, kdyby si ten, kdo vede, nestál ješitně a tvrdohlavě na svém. “Všichni jsme zbloudili.” Apoštol Pavel v listu do Říma dodává: “Nikdo není rozumný, všichni se odchýlili.” Proč tedy tolik pýchy, neochoty přijmout radu druhého, proč tolik neochoty ustoupit z vlastních pozic a názorů?

Za třetí. Vrať se na místo, kde ses s ostatními viděl naposledy! Pokus se najít místo, kde jsi naposledy věděl, kde jsi. Aneb biblické: „K čemu jsme již dospěli, toho se držme.“ (Fp 3,16) I v životě budou místa, kde si nebudeme vědět rady. Ještě mnohokrát otevřeme Bibli a nebudeme rozumět. Jednoduchá rada zní: Drž se toho, co už jsi poznal. Prostě se vrátíme k základům a budeme je poctivě žít. A Bůh nás posune dál.

A ještě jeden tip pro bloudící. Je tu Jeden, který labyrintem života úspěšně prošel ven. Hledejme Jeho stopy a následujme Ho.

Daniel Kuc (Mozaika Plzeň)