Slova života - zamyšlení na každý den

24.6.2020

Vyvolení Izraele zůstává

… pokud jde o vyvolení, zůstávají Bohu milí pro své otce. Vždyť Boží dary a jeho povolání jsou neodvolatelná. (Řím 11,28-29)

Jak omezeně člověk uvažuje o Bohu, jak mu snadno připisuje své lidské vlastnosti! Člověk, když je z někoho zklamán, snadno ho odepíše a ukončí s ním vztah. Ale Bůh je zásadně jiný! Jeho trpělivost s člověkem ani jeho věrnost nelze měřit lidskou mírou. Kolikrát již mohl odepsat svůj vyvolený národ, ale neučinil to. Ano, trestal a vychovával, někdy i velmi tvrdě, ale nikdy nezrušil své vyvolení Izraele. Ani tehdy, když odmítli Mesiáše, když „část Izraele propadla zatvrzení“ (v. 25).

Je smutné, jak křesťané ignorovali zůstávající vyvolení Izraele. Nechali se unést narůstajícím počtem křesťanů, svojí domýšlivostí a především lidským myšlením. Domnívali se, že Bůh již natrvalo zavrhl Izrael a křesťané že jsou u Boha náhradou za Izrael. Tím začal křesťanský antisemitismus, který je smutnou kapitolou v historii církve v uplynulých dvou tisíciletích.

Pavel prohlašuje: „Oni zůstávají Bohu milí (dosl. milovaní)“. To není jen nějaký závazek věrnosti, dodržet dané slovo za každou cenu. Bůh se nemusí přemáhat ke své věrnosti, On miluje Izrael, tento lid je blízký jeho srdci. Stále platí to, co obrazně vyjádřil prorok, že Bůh si hledí Izraele jako „zřítelnice svého oka“ (Zach 2,8). Také stále platí slovo řečené Abrahamovi: „Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“ (1Moj 12,3)

Je i tobě Izrael blízký, miluješ ho, modlíš se za něj a žehnáš mu?