Ale Daniel si předsevzal, že se neposkvrní královskými lahůdkami a vínem, které pil král při svých hodech. Požádal velitele dvořanů, aby se nemusel poskvrňovat. Bůh dal Danielovi dojít u velitele dvořanů milosrdenství a slitování. (Da 1, 8-9)
Tento úryvek nám ukazuje, jak moc byl Daniel věrný Bohu, nehledě na všechna pokušení a lahůdky, které jej obklopovaly. Svoji věrnost Daniel prokázal tím, že se rozhodl nejíst královské pokrmy, které by ho mohly poskvrnit, jelikož tyto pokrmy mohly být zasvěcené modlám, a zároveň v nich mohla být nečistá strava, která byla Bohem pro izraelský národ zakázána. Na první pohled by se mohlo zdát, že by se nestalo nic tragického, kdyby se Daniel živil královskými pokrmy. Vždyť je to pouze obyčejné jídlo! Stačí se přece za to jídlo jen pomodlit k Bohu a všechno bude v pořádku. Při nejhorším se dá poprosit Boha o odpuštění a Bůh se slituje a odpustí! Daniel se však držel Božích principů, že se za žádnou cenu neposkvrní před Bohem ani v maličkostech a bude Bohu věrný celým svým srdcem a neporuší jeho zákon. A za jeho věrnost daroval Bůh Danielovi u velitele dvořanů milosrdenství a slitování. (Da 1, 9) V životě se často setkáváme s různými pokušeními. Mnohokrát se jedná o různé maličkosti, kdy se nám může zdát, že je v celku jedno, jak se zachováme. Ale právě v takových situacích se projevuje, nakolik jsme věrní Bohu. Ježíš, když žil na této zemi, řekl: „Kdo je věrný v nejmenším, je věrný i ve velkém, a kdo je nepoctivý v nejmenším, je nepoctivý i ve velkém.“ (Lk 16, 10) Jak můžeme být věrní Bohu ve velkých věcech, když nebudeme svou věrnost prokazovat v malých skutcích a nebudeme odolávat hříšným lahůdkám tohoto světa? Chceme-li být opravdovými Božími dětmi, musíme zachovávat svoji věrnost Bohu i v těch nejmenších věcech. Buďme proto věrní Bohu podobně jako Daniel, a nenechme se strhnout z pravé Boží cesty, neboť jak řekl sám Ježíš: „Kdo však vytrvá až do konce, bude zachráněn.“ (Mt 24, 13)
Daniel Shults (Agapé Plzeň)
