Blaze člověku, jenž sílu hledá v tobě, těm, kteří se vydávají na pouť (...) Pokračují stále s novou silou, objeví se před svým Bohem na Sijónu. (Ž 84, 6 a 8)
Když se vydáváme na cesty, většinou předem přemýšlíme a pečlivě plánujeme. Kam se chceme dostat? A co si sbalit do kufru, aby nám nic nechybělo? Plavky a boty do vody, krém na opalování či dobré turistické boty, nový stan nebo taky lyže a teplou bundu… Seznamy bývají dlouhé. Jen abychom na něco nezapomněli!
Celý náš život je vlastně každodenní putování. Co je mým cílem, kam chci vlastně dojít?
Poutníci z Žalmu měli jasno: jejich cílem bylo sklonit se před Bohem v jeruzalémském chrámu. Toužili uctít Hospodina právě tam, i když věděli, že kvůli tomu musí podstoupit dlouhou a strastiplnou cestu. Touha přebývat v Boží přítomnosti jim dodávala sílu a odvahu překonat všechny překážky.
Je tomu tak i s námi. Pokud toužíme po setkání s Bohem, dostaneme od Něj sílu, odvahu i milost k překonání všech těžkostí, které nás životem provázejí. I dnešní den se všemi jeho bolestmi a slzami je takovou dílčí etapou našeho putování životem. Kéž neztratíme odvahu a máme neustále před očima jasný cíl: prožít jej v Boží přítomnosti. Pak bude naše síla stále znovu obnovována Jeho vzácnou milostí. Budeme se vznášet jako orlové, poběžíme bez únavy a bez umdlení! (Iz 40, 31)
Lucie Dümlerová (Zlín)
