Mějte z toho jen radost, moji bratří, když na vás přicházejí rozličné zkoušky. Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti. A vytrvalost ať je dovršena skutkem, abyste byli dokonalí a neporušení, prosti všech nedostatků. (Jk 1, 2-4)
Apoštol Jakub nás vyzývá ke správnému postoji k životním okolnostem. Máme se radovat, že je půlka sklenice plná, ne si stěžovat, že je půlka prázdná. K tomu máme svou vodu nabídnout druhému s vírou, že Bůh sklenici znovu naplní.
A to jako proč? Musí to být? Obstojím? Zápasíme v naší mysli. Bůh nedává nesmyslné požadavky, u Něj má vše svůj dobrý záměr. Netestuje naše znalosti, ale charakter a postoj k Němu. Které situace jsou pro tebe zkouškou? Jednání s nepříjemným spolužákem či kolegyní? Rutina a nesnáze ve službě vlastní či sborové rodině? Chronická nemoc? To tvůj postoj ovlivňuje výsledek zkoušky. Denně se rozhodujeme, zda zvolíme cestu sebezapření se slovy díků, radost v Kristu nehledě na okolnosti a spoléhání na Boží jednání. Nebo jestli půjdeme snazší cestou reptání a zahořklosti. Bůh nás v pádech pozvedá, fandí nám v běhu, doplňuje sílu z Jeho zdrojů. Touží vidět naši vytrvalou poslušnost a lásku k Němu i v maličkostech. Nesoustřeď se na svá minulá vyznaná selhání, ale zaměř svůj pohled na Krista. Připomeň si, kolikrát tě v minulosti už pozvedl. Jako Mojžíš pros o moudrost a Bůh ti ji dá. Nevzdávej se. „Osvědčíš-li se, dostaneš vavřín života, jejž Pán zaslíbil těm, kdo ho milují.“ (Jk1, 4)
Můj nebeský Otče, děkuji Ti, že i dnes má smysl jít dál. Držím se tvého zaslíbení, že z moci tvé božské́ slávy nabudeme síly k trpělivosti a radostné vytrvalosti. (Kol 1, 11) Nechci zapomínat na to, že Ježíš sám místo radosti, která se mu nabízela, podstoupil kříž, a co všecko musel snést od hříšníků, abychom neochabovali a neklesali na duchu. (Žd 12, 1-3) Poddávám se ti a chci bezúhonně konat skutky, které jsi pro mě připravil. Uprostřed zkoušek a všech nesnází, já v tebe důvěru mám…
Jitka Coufalová (Brno)
