Dávejte pozor na sebe i na celé stádo, ve kterém si vás Duch svatý ustanovil za strážce, abyste byli pastýři Boží církve, kterou si Bůh získal krví vlastního Syna. (Sk 20, 28)
Dvacátá kapitola knihy Skutků nám velice přehledně podává výčet toho, co vše se požaduje po duchovních vedoucích církví. Z kontextu celé kapitoly zjistíme, že jsou to ti, kteří vykonávají dohled, kteří vedou a konají pastýřskou péči. Tři označení úřadů směřují ke stejné službě, jedná se o stejné poslání. Například ve Sk 20, 17 Pavel posílá pro starší (ř. presbyterús) z Efezu a ve verši 28 je vyzývá, aby střežili stádo – zde je nazývá biskupy (ř. episkopús). Jak tomu porozumět?
Řecké presbyteroi – starší (původní význam slova presbyteros byl starší věkem, později slovo označovalo úřad, funkci, u Židů zejména člen synedria nebo představený synagogy). Z toho usuzujeme, že presbyteros byl člověk, který měl jistou autoritu, která je výsledkem určité kvality a následně byla od ostatních ve společenství rozpoznána a potvrzena.
Druhý ř. termín je episkopos – dozorce, označuje toho, kdo dohlíží, spravuje; později též titul biskup. Předložka epi má význam nad, sloveso skopein znamená dávat pozor. Kdo jiný než člověk, který má autoritu, pak přirozeně může dohlížet a spravovat.
Na to pak plynule navazuje třetí označení: Ve Sk 20, 28 dostávají starší pokyn, aby pásli stádo. Sloveso poimainein, které je zde užité, znamená pást, jednat jako pastýř (souvisí se slovem poimén – pastýř). Pastýř tedy vede a předchází ovce, jeho úkolem je též chránit je před dravými vlky (Sk 20, 29). Dobrý pastýř nejedná jako nájemník, který je motivován ziskem a osobním uznáním, a nelituje žádné oběti pro svěřené stádo. Své povolání navíc má konat dobrovolně a s horlivou ochotou (1Pt 5, 2).
Tři úřady, jedno poslání. Úřady v Písmu svatém jsou vždy služby, Bible nezná nějaký úřad ve smyslu nadřazené instituční vlády. V tom je nám příkladem sám Pán Ježíš Kristus: „Tak jako Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.“ (Mt 20, 28) Z toho pak názorně vyplývá, co je posláním a zodpovědností duchovních pastýřů. Označení „duchovní” poukazuje na zásadní roli Ducha svatého. Je to právě On, který nám dává rozpoznat vlastní povolání do služby a ke službě také zmocňuje.
Tímto přeji každému duchovnímu pastýři hojnost Božího požehnání v tomto mnohdy namáhavém a vyčerpávajícím povolání. Kéž vás Duch Boží denně utvrzuje, že jste na pravém místě v pravý čas a vaše práce v Pánu není marná: „Když se pak ukáže nejvyšší pastýř, dostane se vám nevadnoucího vavřínu slávy.” (1Pt 5, 4)
Vladislav Vovkanič (Praha 3)
