Logo BJB v ČR

Ztroskotanec jako nástroj Boží pomoci

Publiúv otec ležel s horečkou a úplavicí. Pavel přišel k němu, pomodlil se, vložil na něj ruce a uzdravil ho. A potom začali přicházet i jiní nemocní z ostrova a Pavel je uzdravoval. (Sk 28, 8-9)

Pán Bůh vede Pavla do Říma zvláštní cestou. Plul na lodi s ostatními vězni, vojáky, lodníky a důstojníky, když loď ztroskotala. Příď se zabořila do pobřežního písku a záď lodi unášelo vlnobití. K Pavlovi promluvil v noci prostřednictvím anděla Bůh a ujistil ho, že bude zachráněn on i všichni na lodi. Tak se také stalo. Všichni se dostali v pořádku na břeh ostrova. Ujali se jich nejprve domorodci ostrova Malta, kde se ocitli a posléze správce ostrova Publius, který měl poblíž svoje statky. Už domorodci si povšimli Pavlovy výjimečnosti, když se mu u ohně zakousla do ruky zmije. Čekali, že se za chvíli skácí mrtev, ale nic se nestalo. Považovali tedy Pavla za jednoho ze svých bohů. Na návštěvě u správce Pavel zjistil, že Publiův otec leží s horečkou a úplavicí. Přišel k němu, pomodlil se, vložil na něj ruce a uzdravil ho. Od té chvíle k němu začali přicházet jiní nemocní z ostrova a on je uzdravoval. Před odjezdem je lidé štědře obdarovali a oni tak měli vše, co potřebovali na další cestu. Stejně jako Pavla, i nás Pán Bůh vede různými cestami a pokud Jej necháme řídit náš život, můžeme si být jisti, že se o nás postará stejně, jako se postaral o Pavla. Měl všeho dostatek, i když byl vězněm a dokonce ztroskotancem. Kdo by si pomyslel, že ztroskotanec bude bydlet ve správcově domě! Pavel měl tak příležitost modlit se nejen před správcem, ale před mnoha lidmi. Není zde napsáno, jak ti lidé žili dál, jestli někdo z nich uvěřil v Ježíše, ale ani my nemusíme vidět výsledky. Někdy nevíme, zda lidé, jimž jsme svědčili, uvěřili. Podstatné je, že nás Pán Bůh stále vede, pokud jsme Mu odevzdali svůj život a nezáleží na tom, jestli jsme zrovna v něčem ztroskotali nebo žijeme poklidný život v úspěchu. Boží cesty jsou nevyzpytatelné. Nemůžeme vědět, co se stane dál. Život věřícího člověka je dobrodružný. I my můžeme a máme být Božími nástroji všude tam, kam nás Pán Bůh pošle.

                       

Marie Horáčková (Odbor pro manželství a rodinu)