Padl na zem a uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?“ Zeptal se: „Kdo jsi, Pane?“ Ten odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. Vstaň a jdi do města; tam se dozvíš, co máš dělat.“ (Sk 9, 4-6)
Nejdůležitějším bodem v našem životě je setkání se Ježíšem. Mnohdy si můžeme myslet, že pracujeme pro něho, přitom jsme se s ním ještě skutečně nesetkali. I Saul byl velmi ukázněný a zastával silný postoj vůči své víře v Boha, přitom se s ním ještě skutečně nesetkal. Proto zabíjel, mučil a pronásledoval Ježíšovy učedníky. Jednoho dne, když se chystal do Damašku pochytat všechny věřící, světelná záře ho sesadila z koně na zem. V tu chvíli uslyšel hlas: „Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?“ Jakmile se setkal s Ježíšem pochopil, že všechny činy, které dělal předtím, byly nesprávné. I přesto, že si myslel, že konal to nejlepší pro svoji víru. Z tohoto příběhu vyplívá ponaučení. Všechny skutky, které jsme konaly předtím, než jsme se opravdu setkali s Hospodinem, nenesou žádné ovoce. Ze Saula, který byl ničitelem církve se stal Pavel, zakladatel a zastánce církve. Učil sbory, jak být správnými křesťany. Věnoval svůj veškerý čas, úsilí, dokonce i život. Stal se vzorem pro všechny křesťany. Tak jako to pochopil Pavel, i my musíme vědět, že zakladatelem církve a hlavou církve je Ježíš. (Mt 18, 16, Ko 1, 18) Proto se musíme řídit pokyny pro Církev, kterou vede náš Pán. Amen.
Biakhmung Lungum (sbor Čjinů)
