Milí bratři a milé sestry, zdravím vás v novém čísle našeho Zpravodaje. Příprava tohoto čísla pro mě byla upřímně radost, protože jsem toho mohla skrze rozhovory spoustu dobrého a inspirativního načerpat. Zabývali jsme se totiž učednictvím v praxi. Vždycky mě velmi těší, když v církvi přejdeme od teorie k praxi a sama se o to snažím, co nejvíc to jde. Přeji si, aby pro vás všechny texty, které před sebou máte, mohly být inspirací.
Nakonec chci připomenout, že pokud cítíte, že byste do Zpravodaje mohli záznamem nějaké události z vašeho sboru přispět, neváhejte se prosím ozvat.
Požehnané čtení přeje
Magdalena Perec
Milí přátelé, v tomto čísle našeho Zpravodaje BJB se opět vracíme k našemu poslání činit učedníky Ježíše Krista. Letos se věnujeme třetí části učednického procesu, resp. třetí části Velkého poslání: „učte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal.“ (Mt 28,20a)Připomeňme si, že naše vyučování má vést ke změně našich životů.
Církev nemá být přednáškovou místností, kde si každou neděli poslechneme zajímavé (nebo nezajímavé) informace. Nejde o získání množství informací o životě v biblických dobách, o hebrejštině nebo řečtině, o biblické historii nebo teologických dogmatech. Jde o to, abychom se – skrze poznání Boha a jeho Slova - prakticky učili, jak máme slova (příkazy) Pána Ježíše žít. S cílem, abychom se mu stále víc a více podobali v našem každodenním životě, v našich prioritách i hodnotách, v našich vzájemných vztazích i v naší víře a poslušnosti Bohu.
Jak to může probíhat zcela prakticky? Dovolte mi sdílet spolu s vámi několik způsobů, jak toto učednické formování může probíhat v našich sborech v praxi.
Naše kázání a vyučování musí být hluboce zakotvená ve výkladu Božího slova a zároveň se musí dotýkat našich každodenních životů, našich radostí i zápasů. Jinak se vznáší někde nad našimi hlavami. Musí být zaměřená na praktické aplikace Ježíšova učení. Ať už se jedná o nedělní kázání, nebo klasické biblické hodiny (které dnes už mnoho sborů nemá), nebo rozhovory nad Biblí v menší skupině lidí. Výklad, porozumění a aplikace Božího slova má být v centru setkávání každé věkové skupiny, od dětí, přes dorost, mládež až po dospělé, samozřejmě komunikované způsobem, který je pro danou skupinu vhodný.
Pán Ježíš nevyučoval jen zástupy lidí, ale věnoval se také jednotlivcům. I v rámci Dvanácti měl ještě menší skupinu tří učedníků, Petra, Jakuba a Jana, se kterými trávil více času. Právě malé učednické skupinky jsou pro duchovní formování a růst ve víře velmi zásadní. Máte je ve svém sboru? Nebo po přípravce ke křtu skončí osobní vedení a noví členové pak mohou chodit jen do větších shromáždění?
V životě Pána Ježíše ale i v novozákonních spisech vidíme, jak zásadní pro růst nových učedníků bylo osobní mentorství a duchovní vedení. Barnabáš – Pavel, Pavel - Timoteus, Akvila a Priscilla –Apollos, Barnabáš - Jan Marek, Pavel – Titus. Starší křesťané mají vést mladší ve víře. Starší muži mladší muže, starší ženy mladší ženy. Máte ve svém životě někoho, s kým se takto sdílíte, kdo vás duchovně vede? A komu se na druhou stranu věnujete vy? Osobní příklady autentických křesťanů, kteří si na nic nehrají, ale upřímně následují Pána Ježíše – to je něco, co nás všechny velmi zásadně ovlivňuje.
Jedna z praktických věcí, kterou se musíme jako křesťané naučit a udělat je nedílnou součástí svého křesťanského života jsou tzv. duchovní disciplíny. Jsou to duchovní cesty, na kterých se můžeme setkávat s Bohem. Tak jako Ježíš často odcházel do samoty, aby byl s Otcem, musíme se to naučit i my: být sami s Pánem, v tichu a odpojení od hluku tohoto světa, od internetu. Neustále rozvíjet různé druhy modliteb: chválu a uctívání, vyznávání, vděčnost i přímluvu. Naučit se vstupovat i do půstu, ve kterém prožíváme svoji naprostou závislost na Bohu a můžeme být vnímavější na jeho hlas. Naučit se exegeticky studovat Bibli, ale také pravidelně číst Bibli pro osobní setkání s Bohem, rozhovor s ním i naslouchání jeho hlasu. – Máte ve svém sboru modlitební víkendy, speciální modlitební setkání, večery modliteb a chval, modlitební skupinky? Učíme se jedna generace od druhé, jak mít součástí svého života i tyto duchovní disciplíny?
Rosteme jen v prostředí blízkých a otevřených láskyplných vztahů. Žít v atmosféře milující duchovní rodiny církve je zásadně důležité. Upřímné duchovní společenství, které v rámci místního sboru prožíváme, nás duchovně prohlubuje. Věřím, že si ve sborech uděláte čas na neformální setkání, osobní sdílení, společné jídlo, společné výlety nebo letní pobyty.
Společně se také učíme, že požehnanější není brát, ale dávat. Jedna generace se učí od druhé, že je radostí dávat druhým svůj čas, lásku, službu. Tak jako náš Pán Ježíš nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil, aby se za nás obětoval. I tento rozměr patří k našemu učednickému následování Ježíše.
Milí bratři a milé sestry, buďme velmi praktičtí. Učednictví není jen o dobře zvládnuté teorii, ale o životě s Pánem Ježíšem v praxi každého dne. Ať nám k tomu Bůh dá svoji milost.
Pavel Coufal
Jelikož je naším zastřešujícím tématem učednictví, formou rozhovoru chceme přiblížit tuto službu v praxi. O rozhovor jsem poprosila Denisu Boháčkovou z pražského vinohradského sboru, kde se učednictví už nějakou dobu aktivně a systematicky věnují.
Mohla by ses krátce představit, kdo jsi, jak se zapojuješ ve sboru?
Je mi 24 let a jsem členkou pražského vinohradského sboru, ve kterém sloužím ve chválící skupince hrou na klavír. Dále jsem v Týmu vedení mládeže a v učednictví.
Jak vás napadlo v Praze začít s učednictvím? Odkud vzešla prvotní myšlenka a jak dlouho to pak od ní trvalo k realizaci této služby?
Prvotní myšlenka vznikla někdy v říjnu 2021, kdy jsme si s tehdejší vedoucí mládeže povídaly o tom, že se ve sboru objevuje stále více holek, ale nemáme kapacitu se jim věnovat tak, jak bychom si přály. Na druhou stranu jsme kolem sebe viděly mládežnice, které jsou více než schopné se s někým mladším scházet a být tu pro ně. Proto jsme se domluvily, že je zkusíme oslovit a tím vytvořit tým, se kterým bychom se staraly o naše mladší. Od myšlenky k realizaci to se vším všudy netrvalo ani tři měsíce.
Co přesně pro vás pojem učednictví znamená a odkud z Bible čerpáte?
V Titovi ve 2. kapitole se píše, aby starší ženy vyučovaly mladší. V Matoušovi ve 28. kapitole nám Ježíš říká, abychom činili učedníky, a v 1. Tesalonickým 5:11 jsme povzbuzováni k tomu, abychom tu byli jeden pro druhého, vzájemně se povzbuzovali a budovali. Existuje více způsobů, jak tyto verše aplikovat, ale my jsme se rozhodly pro učednictví jedna na jednu, kdy je ve dvojici duchovně starší a duchovně mladší sestra. Tento vztah jsme chtěly nabídnout každé dívce v mládežnickém věku – bez ohledu na to, zda pravidelně chodí na mládež či jiné skupinky, bez ohledu na to, kolik přátel ve sboru má a bez ohledu na to, zda je věřící nebo ne.
Mezi naše vize a cíle patří:
1. Povzbuzení v duchovním růstu
2. Individuální péče (přátelství)
3. Snaha být příkladem a inspirací
4. Vytváření prostoru pro otevřené rozhovory o aktuálních tématech, duchovní povzbuzení a případné rady
5. Růst daného člověka směrem ke sboru
6. Časem proměna učedníka v “učitele”
Jak prakticky učednictví probíhá v Praze, kolik lidí se do něj zapojuje?
Starší sestra má po předchozí domluvě přidělenou duchovně mladší sestru, se kterou se schází jednou měsíčně. V rámci možností bereme v potaz osobnosti konkrétních dívek – uvědomujeme si totiž, že některé si k sobě najdou cestu snáze než jiné. Náplň jejich setkání je velmi individuální a záleží na dané mládežnici, co zrovna cítí, že potřebuje. Některé spolu studují biblickou knihu, jiné se baví o konkrétním tématu, a další si prostě povídají a sdílejí se – o běžných věcech, o hloupostech, ale i o těch opravdu těžkých tématech. Pravidlem je, že se na závěr setkání společně modlí.
V tuto chvíli má náš tým 11 členů a jsou mezi námi dvě sestry, které samy začínaly jako učednice. Jsme velmi vděčné, že za nás zodpovídá Lenka Titěrová, manželka našeho kazatele, která se s námi podle potřeby schází a radí nám, co můžeme dělat a na co si dávat pozor. Je pro nás také důležité, že máme vůči někomu vykazatelnost – že se s dívkami opravdu vytrvale scházíme. A bereme jako velikou výsadu, že v současné době mohou mít všechny naše mládežnice a dorostenkyně, které o to mají zájem, někoho, kdo se jim v učednictví věnuje.
Jakou máte na tuto službu zpětnou vazbu? Jaký má vliv na váš sbor?
Když jsme začínaly, byly jsme samozřejmě nervózní. Nic podobného jsme předtím nezažily a opravdu jsme nevěděly, jak na to holky – jak starší, tak mladší – zareagují. A věděly jsme, že pokud v tom neuvidí smysl, nebude to fungovat. Ale díky Bohu se do toho všechny starší holky vrhly s námi. S bázní, ale s odhodláním, že to má cenu, i když to může být ze začátku trapné a náročné. Což občas bylo. A to je normální. Ale prakticky okamžitě jsme viděly výsledky. Mohly jsme začít budovat hluboké vztahy s mladšími, bavit se o tom, co prožívají s Bohem, nebo jestli vůbec Boha znají. A už po pár měsících se stávalo, že holky ani nečekaly na další setkání a vyhledaly nás dříve – právě ve chvíli, kdy něco těžkého prožívaly. A navzdory věkovým rozdílům se z nás staly velmi blízké kamarádky. Když je některá z mladších sester delší dobu mimo společenství, stále udržuje kontakt alespoň se “svojí” starší sestrou, a nemusí se tím pádem cítit “mimo dění” či zapomenutě.
K naší velké radosti na podzim 2024 do této služby vstoupily starší sestry, které se začaly věnovat nám. Tím se splnily naše modlitby, aby ty, které někoho vedou, byly samy někým vedeny. Celkově je do učednictví zapojeno přes 40 sester z našeho sboru ve věku od 14 let až po velmi zralý věk, a tím pádem už nespadáme pouze pod mládež, ale tvoříme samostatnou službu. A s vděčností sledujeme, jak se učednictví rozvíjí i mezi bratry.
Pro mě osobně je na učednictví neskutečně vzácné vidět, jak se „moje“ holky mění a každá z nich roste – ve svém vztahu s Bohem i ve službě druhým. Je moc krásné vidět Boží práci v srdcích druhých takhle zblízka a takhle konzistentně. A když se ohlédnu zpět i na složitější případy, kdy jsme tápaly a nevěděly si rady, nikdy bych to nebrala jako důvod k odrazení. Tahle služba je náročná, vyžaduje hodně času, velkou obětavost a občas se člověk nevyhne chybám a nedorozuměním – to všechno k tomu patří. Ale přínosy mnohonásobně převažují.
Možná si říkáte, že si ani neumíte představit, jak něco takového rozjet ve vašem sboru, protože se vám to zdá nemožné. My jsme také začínaly z ničeho. Na začátku nás bylo jen pět velmi mladých holek, které měly jediné – srdce pro další lidi. A krůček po krůčku jsme se díky Boží moci dostaly až sem. A těšíme se na to, že tento „strom učednictví“ bude postupně prorůstat celým naším sborem a že i navzdory většímu počtu členů si zůstaneme stále blízko.
ptala se Magdalena Perec, odpovídala Denisa Boháčková
Následovat Pána Ježíše by se neměli učit jen dospělí. Pánu Bohu záleží na každém člověku a chce, aby ho poznali všichni lidé, včetně dětí. V Ježíšově době byly děti považovány za nedůležité a neschopné přijímat duchovní pravdy. Ježíšovým učedníkům zřejmě děti v přítomnosti Mistra vadily, rušily program a zdržovaly. Avšak Pán Ježíš se jich jednoznačně zastal: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť takovým patří království Boží.“ (Mk 10,14). Z toho jednoznačně vidíme, že Bůh si přeje, aby i děti poznaly jeho lásku, přijímaly požehnání z osobního vztahu s ním a učily se ho následovat.
Dnes se vede ostrý boj o dětská srdce. Nepřítel dobře ví, že když se mu podaří odvést děti od myšlenek na Boha a získat je svými lákadly, nasměruje je přímo do svých temných sítí, ve kterých uvíznou na celý život. Církev si, žel, často naivně neuvědomuje, že svět vynakládá obrovské finanční prostředky nejen na vzdělávání a rozvoj dětí, ale i na věci, které dětem škodí fyzicky, duchovně i duševně, např. na dětskou pornografii, zasíťování dětí na internetu se všemi negativními vzory a dopady, které často vedou k duchovnímu otupení, rozpadu vztahů, závislostem nebo i kriminalitě.
Jak bojujeme za děti my? Za ty naše vlastní, ale i ty všude okolo nás? V České republice žije okolo 1,5 milionu dětí (údaj, který uvádí Dětská misie). Co jim nabízíme my? Věříme, že už děti mohou poznat Pána Ježíše jako svého Zachránce a Pána a stát se jeho učedníky na celý život. Jsme přesvědčeni, že život s Bohem, formovaný Božím slovem, děti nejlépe připraví do života, ovlivní jejich charakter k lásce, pravdě, pokoře, soucitu i službě. Pomůže jim v jejich vzájemných vztazích i v budoucnosti. Dá jim pevný základ víry, na kterém budou stavět, aby mohly obstát v životních bouřích, které jsou před nimi.
Pojďme ještě lépe vést děti k Bohu a k životu s ním. Jak v našich rodinách, tak v církvi a skrze církev. Pojďme jim ukázat skrze naše přitažlivé životy, že to nejlepší, co mohou poznat a získat, je osobní vztah s Bohem skrze Pána Ježíše.
Stejně jako chceme v naší Jednotě posilovat službu sborů mladým skrze Odbor mládeže, chceme povzbuzovat a rozvíjet také službu dětem a dorostu. Proto ve školním roce 2025/26 otevíráme v rámci Vzdělávání na cestě nový Kurz pro učitele nedělních besídek. Připravili jsme ho ve spolupráci s organizací Dětská misie (www.detskamisie.cz) a obsahově vychází z jejich kurzu Efektivní vyučování dětí 1, jen je v našem formátu.
Pavel Coufal
Kurz se skládá ze 4 sobotních celodenních setkání (9:00 – 16:30), každé setkání představuje 1 vyučovací (tematický) blok. Před každým sobotním setkáním studenti shlédnou doma 60 minutové video s vyučováním k danému tématu.
Co se na tomto kurzu dozvíte a naučíte?
Jaké je biblické vyučování o dítěti. Jak rozumět a používat Knížku beze slov (jednoduché vysvětlení evangelia). Jak vést misijní klub pro děti. Jak udržovat kázeň ve vyučování. Jak vyučovat biblické verše. Jak učit děti skrze zpěv. Jaká je důležitost učitele. Jak připravit biblickou lekci. Jak vést pastorační rozhovory s dětmi.
Vyučování bude velmi praktické a bude v něm příležitost získané poznatky prakticky procvičovat.
Abychom pokryli celou republiku a dali všem sborům maximální možnost se vyučování zúčastnit, bude se vyučování odehrávat paralelně na dvou místech, v Praze 3 na Vinohradech a v Olomouci, s týdenním (dvoutýdenním) odstupem. Na obou místech se bude vyučovat stejný obsah.
1. vyučovací blok: 11.10. 2025 Olomouc, 18.10. 2025 Praha
2. vyučovací blok: 8.11. 2025 Olomouc, 22.11. 2025 Praha
3. vyučovací blok: 28.2.2026 Praha, 7.3. 2026 Olomouc
4. vyučovací blok: 21.3. 2026 Praha, 28.3. 2026 Olomouc
Informační letáčky a přihlášky budeme posílat do sborů koncem dubna.
Těšíme se na všechny, kteří se chtějí ještě lépe připravit do duchovní služby dětem! Vezměte celé týmy pracovníků nedělní besídky a přihlaste se!
Pavel Coufal
Ve Výkonném výboru a v odborech naší Jednoty průběžně přemýšlíme o tom, jak dále rozvíjet naši službu církvi i společnosti. Nejde nám jen o to, abychom udrželi stávající stav. Chceme, aby naše sbory byly opravdu misijní, aby zasahovaly dnešní lidi a zakládaly nové stanice a sbory na nových místech. Chceme rozvíjet novou generaci vedoucích, kteří budou pokračovat ve službě na Božím díle, v dnešní tak rychle se měnící době.
V minulém roce se v jednom rozhovoru na toto téma zrodil nápad vzít skupinu misijně orientovaných vedoucích na poznávací cestu k baptistům v zahraničí, kteří nás mohou svojí službou inspirovat. Rozhodli jsme se oslovit vedoucí baptistických jednot v Estonsku a Lotyšsku, které jsou v některých oblastech o krok před námi. Po téměř ročním plánování se tedy ve dnech 1.-7.3.2025 uskutečnil misijně poznávací výjezd s názvem Inspirace 2025.
Zúčastnilo se ho celkem 17 lidí, 5 kazatelů nebo vedoucích pracovníků Jednoty a 12 mladých dospělých zapojených do misijní služby ve svých sborech. Za 7 dní jsme navštívili 9 misijně zaměřených sborů v Estonsku, resp. jsme se setkali s jejich vedoucími, a v Lotyšsku pak dalších 5. Viděli jsme jejich službu na místě a slyšeli jejich příběhy o radostech i těžkostech misijní práce, včetně různých forem zakládání nových sborů. Setkali jsme se s vedením obou baptistických jednot, navštívili jejich školy, kde připravují kazatele, zakladatele sborů a další pracovníky do služby. V městě Tartu v Estonsku jsme navštívili jedinečný sociálně-misijní projekt domova pro seniory spojeného s mateřskou školou, který je spolufinancován z výnosů sítě secondhandů po celé zemi. Měli jsme také mnoho příležitostí společně hovořit v rámci celé skupiny o tom, co nás inspiruje a co by mohlo být přenositelné do kontextu naší služby.
Jsem vděčný za inspiraci na Inspiraci 2025. Věřím, že si Pán Bůh použije to, co během této cesty zasel do našich srdcí. Třeba se nám v budoucnosti podaří něco podobného zopakovat, s novou skupinou těch, kterým leží na srdci misijní rozvoj naší služby.
Pavel Coufal
Postřehy účastníků
Jak celkově hodnotíš vaší cestu do Lotyšska a Estonska?
Vladimír Zeman: Cestu hodnotím jako velmi inspirativní a přínosnou. Zdá se mi, že přinesla spoustu dobrých podnětů a nového přemýšlení pro většinu z nás, kteří jsme tam byli.
Jan Duchoslav: Cesta byla velmi obohacující. Velmi si vážím toho, že jsme mohli společně s dalšími nadšenci do misie a zakládání sborů vyrazit do různých církví a potkat velmi inspirativní lidi. Zažili jsme spoustu různých forem, které může církev mít. To,co měly všechny společné, bylo fungující učednictví a touha po tom, aby neměnná dobrá zpráva o Kristu byla pro lidi, kteří Boha ještě neznají, sdílená srozumitelnou a aktuální formou.
Která myšlenka v tobě zanechala největší stopu?
Vladimír Zeman: Velkou stopu ve mně zanechalo vedení Lotyšska. Před 17 lety si uvědomili, že potřebují některé věci změnit, aby denominace neumřela. Začali se tak věnovat mladým lidem od 14 let skrze Draft kempy, pak vytvořili Baltic pastoral institut, kde učí jak teologii, tak praktické dovednosti. A výsledek je, že po 17 letech mají dvakrát více kazatelů s průměrným věkem o 20 let menším než předtím. A navíc založili přes 20 nových sborů. Vidím, že Pán Bůh i zde v Evropě může dělat velké věci.
Jan Duchoslav: Ne každý bude kazatel, ale každý z nás má být duchovním otcem nebo matkou pro lidi kolem.
Daly by se některé věci praktikovat i u nás?
Vladimír Zeman: Určitě se různé věci dají aplikovat u nás. Estonsko speciálně od nás kulturně není tak vzdálené. Je sekulární jako naše země. Křesťanů tam není mnoho. A přesto snad každý, kdo se pustil do nějaké misijní práce tak přinášel duchovní ovoce.
Jan Duchoslav: Určitě, obzvlášť Estonsko je svoji kulturou velmi podobné České republice. Lidé se označují za ateisty, ale zároveň jsou duchovním věcem otevření. Myslím si, že nejvíc přenositelné je, abychom toužili po misijně zaměřené církvi. V naší zemi je extrémně málo znovuzrozených křesťanů. Kdo jim bude sdílet evangelium, když ne my?
Jak jistě všichni dobře víme, ve chvíli, kdy jsme přijali do svého života Pána Ježíše, naše srdce začalo „hořet“ pro Krista. A slovo ze závěru Matoušova evangelia (28,19 Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal) pro nás bylo naprosto jasné a směrodatné.
Moje otázka proto zní: Je Kristovo poslání pro nás stále tak aktuální i po letech na cestě víry? Pokud ano, radujme se z toho a pokračujme ve stejném tempu dál. Pokud ale ne, jsme schopni určit důvod našeho duchovního ochladnutí?
Možná nám pomůže, když si položíme pár otázek, které si zřejmě kladl i apoštol Pavel v případě svého dlouholetého pomocníka Démase. O něm jednoho dne musel prohlásit: Démas mě opustil (2 Tim. 4,10.). Co bylo důvodem ke změně Démasova postoje? Nastíním pět potenciálních možností.
1. Vadilo Démasovi že jako křesťan měl nálepku menšiny?
Možná jste to také slyšeli, že v dějinách církve prý existovali dva Martinové Lutherové. Oba prý přijali stejné zjevení týkající se ospravedlnění vírou jako jediné cesty ke spasení. Ten první to pak napsal a ukryl do klášterních zdí, protože se bál vládní moci. Ten druhý to přitloukl na dveře chrámu všech svatých ve Witenbergu a spustil reformaci. Vím, je to možná směšné a trochu nadnesené, ale odpovídá to realitě, že? Ježíš zaslíbil, že naše poselství bude mocné, ale nezaslíbil nám, že bude populární. Však jeho slova z Lukáe 12,32 zní jasně: Neboj se malé stádce. Pán Ježíš nikdy neviděl svou církev ve většině!
2. Sťal Démase nějaký doktrinální meč?
Kdosi řekl v tomto směru takovou krásnou větu: My křesťané máme poselství, které nevěřící lidé kolem nás potřebují slyšet. Ale ne vždy mu chtějí naslouchat! My dnes bychom k tomu mohli z nejedné zkušenosti dodat: A co věřící? Ti to chtějí slyšet? Těší se na Boží slovo? Učí se ho a touží učit ostatní? Žel, není to samozřejmé. A není to nicm, co by přinesla tato doba. Objevovalo se to už v řadách Ježíšových učedníků. Jan 6,60: Když to jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: To je hrozná řeč! Kdo to může poslouchat?..... Od té chvíle ho mnoho jeho učedníků opustilo a už s ním nechodili. Umím si představit Démase, jak sleduje apoštola Pavla při kázání a psaní epištol. Myslíte si, že se vším souhlasil?
3. Vadila Démasovi Pavlova klesající prestiž?
Všichni, kdo čteme rádi Písmo, víme, že když apoštol Pavel začal sloužit, církev začala prudce růst. Skutky 19,20: A tak mocí Páně rostlo a rozmáhalo se jeho slovo. Démas byl určitě nadšen. Už se možná viděl na výsluní církve! Jenže Pavel neváhal připomínat: 1 Kor. 16,9....otevřela se mi zde veliká a nadějná příležitost, ale také protivníků je mnoho. Divíme se Démasovi, že si jednoho dne řekl “dost”? Takhle si to zřejmě nepředstavoval. Myslel si, že prestiž poroste i dál, jenže ona občas i klesala.
4. Nesnášel Démas vzrůstající odpor vůči Pavlovi ze strany vyznávajících křesťanů?
Jeden člověk se prý zeptal svého přítele: Jak se k tobě chovají nevěřící lidé ze světa? Ten odpověděl: Nevěřící se ke mně chovají celkem dobře, ale svatí mi působí potíže! To platilo i v čase apoštola Pavla. Byly časy, ve kterých Pavla církev podporovala. Ale byly i časy, ve kterých se mnozí stavěli proti němu. Přesto on naprosto svobodně říkával: Fil. 4,12: Dovedu trpět nouzi, dovedu mít hojnost. Ve všem a do všeho jsem zasvěcen: být syt i hladov, mít nadbytek i nedostatek. A teď si tam zkuste dosadit Démase. Myslíte si, že tento názor též sdílel? Pokud ano, jak dlouho?
5. Chtěl Démas dohnat „zmeškaný čas“ ve světě?
Podle toho, co zde čteme, zdá se, že Pavel se přiklání právě k tomu. Jako hlavní důvod uvádí lásku ke světu, z něhož byl vytržen láskou a milosti Ježíše Krista. Proto Pavel píše Timoteovi: Pospěš si, abys přišel za mnou co nejdřív. Démas mě totiž opustil, protože více miloval tento svět... Ze slova více chci, abychom viděli, že nepřestal úplně milovat církev a všechno to kolem. Stejně tak i apoštola Pavla úplně nezavrhl. Ani mu nepůsobil zlo, jako jakýsi Alexandr, na kterého si Pavel také stěžoval. (2.Tim.4,14) Ale láska k tomu tam venku byla silnější.
Nenalhávejme si proto v naší dnešní době jednu věc. A sice to, že všechno přišlo jen tak. Že se Démas jednoho krásného dne jen tak probudil a (touha opustit církev a vydat se do náruče světa), na něj spadla jako těžká deka. To určitě ne. Vše bylo postupné. Přestal si vážit svého Spasitele, jeho služby a jeho služebníků. Začal si stýskat, jak se to a ono v církví nenaplnilo podle jeho představ. Pak si řekl: A co za to mám? ...? Pouze a jen starosti a pohrdání. A výsledek? Vrátím se zpět. Tam ven, kde jsem byl dřív uznávaný „frajer“. A tak šel.
Končím otázkou a zároveň prosbou: Není něco z výše zmíněného i mojí brzdou ve službě, kterou jsem Pánu slíbil? Pokud ano, zasáhněme vůči tomuto ďáblovu klamu ve svých životech včas a plňme to, k čemu jsme se Mu zavázali.
Alois Boháček
40 dní modliteb -vyhodnocení
Jsme vděčni za tuto modlitební výzvu, zapojila se asi třetina sborů a 50 jednotlivců. Uvažujeme nad tím, že v ní budeme pokračovat i v příštím roce. Také jsme se jako VV rozhodli svolat modlitební shromáždění na pátek večer před začátkem SD. Podrobnosti najdete ve svolání Sjezdu, které již zaslal na sbory bratr předseda.
Misijní cíle BJB - VIZE2035
Jako VV jsme dále hovořili o tom, jak nejlépe popsat a pojmenovat společné misijní cíle, o kterých jsme hovořili na RZS v loňském roce i na misijní konferenci letos v únoru. Společně s misijním odborem chceme na letošním SD představit návrh misijní vize BJB pro příštích 10 let. Modlete se, prosím, společně s námi, za její přípravu - ať je odvážná a s Boží pomocí reálná.
Příprava Sjezdu delegátův Praze
VV se zabýval přípravou SD, který proběhne v sobotu 26. dubna 2025 v Praze. Předseda pošle na sbory jeho svolání. Rádi bychom pozvali každého z vás, kdo se chcete modlit za misijní směřování BJB, abyste přijeli již v pátek večer pro vzájemné společenství, modlitby a rozhovory. Podrobnosti o zajištění ubytování najdete v přihlášce na SD.
Odbory a komise
Ve dnech 3. - 4. října 2025 se uskuteční společné setkání všech odborů BJB a jejich členů v centru Immanuel. Pokud jste členem rady / týmu některého z těchto odborů, zapište si, prosím, toto datum.
Komise pro dokumenty, která se sejde v březnu, připraví návrhy pro SD. Budou se týkat především otázky usnášeníschopnosti sborových shromáždění.
Členové rady Odboru mládeže se sešli 15. ledna s předsedou a tajemníkem, aby společně plánovali říjnovou konferenci BJB MISSION POSSIBLE v Litoměřicích.
Misijní odbor připravuje tým pro misijní výjezd amerického týmu do sboru v Broumově. Proběhlo také jednání ohledně spolupráce s baptisty z Jižní Karolíny. V plánu je cesta do USA za účelem rozšíření této spolupráce. Pokračuje příprava výjezdu s názvem Inspirace2025 v termínu 1.3. - 7.3. 2025, na který vyrazí mezi baptisty v Estonsku a Lotyšsku 17 účastníků (kazatelé, studenti, misijní pracovníci, zakladatelé sborů). Účelem je poznat jejich misijní práci, zakládání nových sborů a systém přípravy vedoucích pracovníků.
VV vzal na vědomí záměr Odboru sester hostit v Praze v roce 2026 konferenci EBWU (Evropská konference baptistických žen), kancelář VV nabízí součinnost a pomoc při hledání vhodných prostor.
VV schválil zahraniční pracovní cesty zaměstnanců BJB a odborů na rok2025. Na výjezd Inspirace 2025 (Lotyško a Estonsko, březen) pojedou Pavel Coufal, Vladimír Zeman a Pavel Mrázek; na konferenci Acts 1,8 (Setkání zástupců středoevropským baptistických jednot ve Varšavě, březen) Pavel Coufal a Vladimír Zeman; na Koncil Evropské baptistické federace (Ammán, Jordánsko, září) Pavel Coufal a Vladimír Zeman. Na cestu do USA za účelem navázání spolupráce s baptistickou jednotou z Jižní Karolíny (květen, na náklady hostitelů) pak Vladimír Zeman. Modlíme se za bezpečné cestování.
Dále pokračuje Program Cesta obnovy se sborem Ostrava, další návštěva se uskuteční 27.4. 2025 (Pavel Coufal a Vladimír Zeman).
Plánování konference BJB2025 “MISSION POSSIBLE - jsme posláni ..”
VV hovořil o celkovém rámci konference, návrzích témat, seminářů a řečníků. Byli bychom rádi, kdyby vše bylo připraveno do letošního SD v Praze. Hlavním důrazem je, aby nás konference povzbudila a inspirovala do našeho MISIJNÍHO poslání. Hostem konference bude kromě našich řečníků bratr Dave Patty.
Komise pro vzdělávání pokračuje v přípravě programu TIMOTEUS II., na základě podání přihlášky bude následovat žádost o doporučení od staršovstva sboru a osobní(nebo online) rozhovor s každým uchazečem. Pokud máte ve sboru další vážné zájemce o toto vzdělávání, kontaktujte prosím bratra Pavla Coufala. Komise dále plánuje v rámci Vzdělávání na cestě 2025-26 nový kurz pro učitele nedělních besídek, který se uskuteční ve spolupráci s Dětskou misií. Setkání (soboty) budou probíhat paralelně ve sboru v Praze 3 a v Olomouci, a to 4x během školního roku. Připravuje se také další ročník Letní školy BJB v Malenovicích ve dnech 27.7.-1.8.2025, který bude primárně pro studenty Timotea, ale bude zároveň otevřený pro další zájemce ze sborů. VV znovu hovořil o otázce nového Vzdělávacího odboru BJB, který by zastřešil tyto aktivity a o doporučení jeho zřízení Sjezdu delegátů.
V termínu 20. - 22. května 2025proběhne v centru Immanuel setkání kazatelů, misijních pracovníků a studentů teologie BJB. Tématem bude misijní směřování sborů BJB. Hostem bude také Daniel Jokl z Dorostové unie,který by rád podrobněji představil program křesťanského skautingu a zájemce podpořil k založení nových skupin na sborech.
Sbory a kazatelé
● Děčín - VV hovořil o situaci ve sboru, dalších možnostech podpory a aktuální přestavbě sborových prostor. Děkujeme bratrovi Jaroslavu Plevovi, že se sboru věnuje. Pokud byste byli ochotni společenství navštívit a podpořit je, obraťte se na něj.
● VV také hovořil o situaci sborů, které jsou bez kazatele a nebo zde kazatel v poslední době nastoupil. Uvědomujeme si nutnost dlouhodobě hledat formu, obsah a financování stáže pro nové a začínající kazatele. Rádi bychom takový návrh předložili již na tomto SD.
Finance
● Setkání pro podporovatele služby BJB proběhne v pátek 28. března 2025 v Brně, hostem bude podnikatel a dlouhodobý podporovatel mnoha služeb Jan Viktorin. Těšíme sena jeho zkušenosti a sdílení na téma - “Jak (ne)dávat peníze v církvi”. Prosíme zájemce, aby se přihlásili na email info@baptist.cznejpozději týden před konáním setkání.
● VV rozhodl o příspěvku 20.000 Kč pro sociální službu sboru v Žatci mezi ukrajinskými uprchlíky v jejich městě.
● Tajemník na RZS představil vizuál kampaně za dobrovolné příspěvky na činnost BJB, bude představen na SD, podle výsledků budeme dlouhodobě doporučovat výši úvazků jednotlivých pracovníků.
● Předběžný výsledek hospodaření je cca 500.000 Kč, jsme v plusu jen díky nevyčerpané dotaci, jinak by byla ztráta cca -700.000 Kč. O situaci budeme hovořit na SD.
● VV projednal žádosti odborů BJB do rozpočtu 2025 a projedná je s Finanční a hospodářskou radou.
Ostatní
● Kniha z historie BJB o perzekuci církve - dále pokračuje příprava, s vydáním počítáme na říjnové konferenci BJB.
● Slova života 2026 - VV se zabýval další budoucností vydávání Slov života, na příští rok připravujeme vydání, které by bylo shrnutím historických příspěvků. Na přípravě pracuje dále bratr předseda. O dalším pokračování (od roku 2027) se chceme poradit s kazateli na kurzu. V úvahu přichází i společné československé pokračování.
● Na červen 2025 je v plánu setkání s redakční radou Rozsévače společně se slovenskou radou BJB a zástupci VV. Chceme mluvit o dlouhodobém výhledu pro vydávání tohoto společného časopisu.
Ekumena a EBF
● VV podpořil Manželské večery pro kazatelské páry, na začátku března rozešleme kazatelským manželským párům podrobnější informace. Cena kurzu by v případě účasti manželů byla hrazena z podpůrného fondu.
● VV podpořil aktivity HledamBoha.cz a to finančním darem 10.000 Kč a další propagací mezi sbory a kazateli. Stále hledáme nové e-kouče, kteří by se mohli věnovat lidem, kteří mají zájem o křesťanství. Shrnutí informací připravujeme na kurz kazatelů.
● V květnu se koná akce “Církev spolu” - pořádá ji KMS ve spolupráci s ostatními evangelikálními církvemi. Je to příležitost se navzájem lépe poznat, spolupracovat a modlit se jeden za druhého. Přihlásit se můžete na webové stránce https://kmspraha.cz/cirkev-spolu
● V termínu 27. března - 10. dubna do České republiky a na Slovensko zavítá na návštěvu prezidentka Československé baptistické konvence v USA a Kanadě sestra Ruby Mikulencak a manželé Mulderovi. Společně navštívíme místa a sbory, které Konvence v minulosti finančně podpořila.
Další jednání VV se uskuteční 18.3. 2025
Milí bratři a milé sestry, každý rok, když sestavujeme společný rozpočet BJB, prožívám dva protichůdné pocity. Na jedné straně cítím radost z toho, kolik máme spolupracovníků a jaké množství akcí jsme mohli společně připravit. Na druhé straně mě trápí neustále rostoucí náklady, zejména ty mzdové, které s tím souvisejí.
V minulosti se říkalo, že čím více věcí se dělá dobrovolně, tím je to lepší. Já si to nemyslím. Zároveň ale neplatí, že čím více placených pracovníků BJB (nebo jednotlivý sbor) má, tím je to automaticky lepší. Klíčové je najít správnou rovnováhu – kdy uvolnění pracovníka pomůže určité službě a kdy naopak zapojení nových dobrovolníků může přinést větší rozvoj.
V posledních několika letech se nám v BJB daří rozvíjet službu odborů i Výkonného výboru. Abychom v tom mohli pokračovat i dlouhodobě, potřebujeme vaši pomoc.
Od letošního roku se příspěvek sborů, který se vypočítává podle počtu členů, zvyšuje na 1 200 Kč za každého člena. Tuto částku váš sbor odvádí do společného hospodaření BJB – bez ohledu na to, zda vy sami tuto částku přispíváte do sbírek svého sboru. Praxe se v jednotlivých sborech liší: někde se tato částka pokrývá automaticky ze sbírek, jinde se vybírá zvlášť, a v některých případech se dokonce stále používá hotovostní systém tzv. „sešitku“.
Ať už je systém jakýkoliv, vaše členství váš sbor něco stojí. A tato částka by se měla vracet zpět v podobě služeb, které BJB poskytuje. A věříme, že tomu tak skutečně je.
Nejde jen o formální zastupování sborů vůči státu a ostatním církvím a práci kanceláře Výkonného výboru. Velkou část činnosti tvoří práce odborů – služby mládeži, ženám, rodinám a manželstvím, ale také misijní aktivity. Významně se rozvíjí i oblast vzdělávání, natolik, že uvažujeme o vytvoření samostatného odboru.
Přestože jsou naše příjmy tvořené členskými příspěvky, dary a stále se snižující podporou od státu, na financování současného rozsahu práce BJB to v dlouhodobém horizontu stačit nebude. Proto se obracíme na vás – ty, kteří chcete BJB podpořit – s prosbou o dobrovolný příspěvek ve výši 1 200 Kč ročně (100 Kč měsíčně) nad rámec povinného příspěvku. Pouze tak můžeme udržet současný rozsah společné práce.
Na poslední straně tohoto Zpravodaje najdete symbol dvou polovin chleba – ten představuje práci BJB. Pevná polovina znázorňuje základní fungování. I s touto základní verzí můžeme pokračovat a nechceme vás strašit, že bez další finanční podpory BJB nemůže existovat. Samozřejmě může – ale nebude zde dost prostředků ani na udržení současné služby VV a odborů, natož na její rozvoj.
Pokud se rozhodnete nás v našem úsilí podpořit, můžete si nastavit trvalý příkaz na částku, kterou uznáte za vhodnou. Můžete použít obecný variabilní symbol 911813 pro podporu služeb BJB, nebo si vybrat konkrétní pracovníky našich odborů:
● 9118131 – podpora vedoucího odboru mládeže
● 9118132 – podpora vedoucí odboru sester
● 9118133 – podpora vedoucího misijního odboru
● 9118134 – podpora vedoucího odboru pro manželství a rodinu
Pokud se zaregistrujete na www.bjb.cz/podporte-nas, zašleme vám každý rok potvrzení o všech darech, které jste BJB poskytli, včetně mimořádných sbírek.
Společně s Finanční a hospodářskou radou BJB budeme připravovat kritéria a podmínky pro fungování v následujících letech. Pokud se nepodaří zajistit dostatečnou finanční podporu pro jednotlivé služby, nebudeme schopni v současném rozsahu pokračovat a naše úvazky budeme muset zkrátit. Věříme však, že potřebné prostředky se podaří získat. A sami pro to děláme maximum a budeme vděční, pokud se k nám přidáte.
Níže uvedený QR kód můžete použít pro vaši první platbu.
Děkujeme vám za vaši podporu!
Jan Jackanič, tajemník VV BJB
Ve Vikýřovicích si budou si budou v červnu připomínat sto let od založení sboru.
Před 100 lety byl ve Vikýřovicích založen baptistický sbor. V roce 1928 si nevelký sbor postavil modlitebnu, která slouží dodnes. Zakladatelé sboru ani další pamětníci jeho založení již nežijí, žijí však přímí potomci i pamětníci zakladatelů. Převážná část prvních členů tohoto církevního protestantského sboru se přistěhovala do Vikýřovic v roce 1925, a to z různých míst dnešního Polska a Ukrajiny. Po vzniku Československa v roce 1918 ožily dlouholeté touhy potomků českých pobělohorských exulantů pro víru po návratu do vlasti předků. Po několik generací si v cizině udržovali český jazyk, a tam, kde to šlo, zakládali české obce i církevní společenství. Českou vlast si idealizovali. V letech 1922-1925 se však do mladého Československa mohla vrátit jen malá hrstka. Cílem části jednoho transportu byly Vikýřovice, kde bylo pro reemigranty připraveno šest rozestavěných zemědělských usedlostí a bývalý Lichtenštejnův dvůr naproti železniční zastávky. Vikýřovice byly v té době převážně německé. Německy se mluvilo prakticky všude, i na obecním úřadě nebo vlakové zastávce. Dokonce i obecní razítko bylo německé. Transport reemigrantů z různých, i stovky km od sebe vzdálených míst tehdejšího Polska, dorazil do Šumperka v sobotu 11. dubna 1925. Druhý den byla velikonoční neděle. Místo slavnostních bohoslužeb bylo nutné vyložit vagony a postarat se o živý i mrtvý inventář. Navzdory tomu se odpoledne konaly první bohoslužby ve vlasti – za provizorních podmínek, na sýpce. To bylo považováno za založení sboru. Také se tuto neděli podařilo dojednat s řídícím učitelem české školy v Rapotíně (u dnešního hospodářství VÚCHS, č. 50) pronájem prostor pro konání bohoslužeb v budově školy. Ty první zde byly již následující den – na velikonoční pondělí. Koncem roku 1926 bylo povolení k bohoslužbám ve škole zrušeno. Pak byly bohoslužby v nevyhovujících podmínkách na sýpce, dokud nebyla v neděli 11.11.1928 slavnostně otevřena nová modlitebna s nevelkým bytem pro kazatele. O svatodušní neděli 31. května 1925 se konalo uvítací shromáždění za účasti předsedy Bratrské jednoty Chelčického kazatele Josefa Tolara, faráře ČCE Radechovského za Kostnickou jednotu, vikáře Šedého z Českobratrské církve evangelické v Hrabové, dětí ze školy, zástupců okresu a dalších hostů. Za několik týdnů byl vikýřovický baptistický sbor přijat do svazku Bratrské jednoty Chelčického (tehdejší název pro společenství baptistických sborů, dnešní název je Bratrská jednota baptistů). Obec Vikýřovice neposkytla přistěhovaným Čechům domovské právo, které musel mít každý občan. To jim poskytla obec Dolní Studénky. A tak ti, kteří se vrátili do vytoužené české vlasti, se ke svému nemilému překvapení ocitli tam, kde se zpravidla nedokázali ani domluvit. Žel, již po několika letech, především v roce 1941, byly české rodiny (nejen baptistické) z Vikýřovic postupně vysídleny a kazatel Teofil Malý zahynul 5. dubna 1943 v koncentračním táboře v Osvětimi. Z modlitebny se stala dílna. Opuštěné domovy obsadili obyvatelé němečtí. Po skončení 2. světové války se čeští občané mohli vrátit zpět do svých domovů. Někde ještě bydleli Němci, s kterými museli žít nějakou dobu společně. Koncem roku 1945 přibylo do sboru několik repatriantů z Polska, pak někteří vojáci Svobodovy Armády z Volyně (západní Ukrajina) a v roce 1947 se přistěhovaly do Vikýřovic a okolí jejich rodiny. Tím se sbor rozrostl. Náš sbor Bratrské jednoty baptistů ve Vikýřovicích si s vděčností Pánu Bohu připomene nejen 100. výročí založení sboru, ale také jeho další historii, a to ve dnech 7.- 8. června. Ke všem slavnostním akcím v těchto dnech všechny občany včetně dětí srdečně zveme. Nepromarněte tuto neopakovatelnou příležitost, protože 100 let je jen jednou.
Ve sboru na pražských Vinohradech si bratři a sestry v neděli 23. března připomněli 140 let od založení místního sboru. Slavnostní bohoslužba se tentokrát nesla v duchu vzpomínek na úplné začátky sboru. Dochoval se dokonce i písemný záznam toho, jak probíhala první společná bohoslužba v Hleďsebi u Veltrus:
Den malých začátků
Jako vděčnou vzpomínku na založení pražského sboru Bratrské jednoty
Chelčického 25. března 1885 v Hleďsebi u Veltrus napsal kazatel Józa Novotný.
Děj jest míněn v domě ve světnici sestry Zineckerovy a znázorňuje způsob tehdejších shromáždění a zejména v našem případě představu, jak to vypadalo při založení sboru. Celý děj dýše prostotou a jednoduchostí tak, jak to bývalo, a přeci se jedná o veliké věci.
Při založení sboru byli přítomni bratři a sestry: kazatel August Meereis, kazatel Jindřich Novotný, Anna Novotná, Václav Zinecker, Aloisie Zineckerová, kazatel Jan Kejř, sestra Kejřová, Antonín Kejř, Lucie Vogtová a Anežka Čepeláková.
Nepřítomni byli bratři a sestry: Josef Douša, Marie Doušová, Antonín Zich, Františka Zichová, Kubík st. Kubík ml., Rozálie Kejřová.
Ve světnici u Zineckerů je vše připraveno pro shromáždění. Všichni jsou pohromadě až na sestru Vogtovou, která konečně přichází.
Sestra Zineckerová: „Tak si sedněte, sedněte….“
August Meereis: „Ano, už abychom začali.“
K sestře Novotné: „Tak jak se cítíš po včerejším křtu, sestro Aninko?“
Sestra Novotná: „Díky Pánu, dobře, teď jsem teprve celá Jeho.
August Meereis: „Tak si už sedněte, začneme. Zazpíváme ke cti a chvále Pána píseň „Všech darů studnice, smyslů Panovníče….“
Po písni: „Poslyšte čtení Slova Božího. Epištola k Židům, kapitola 11 verš 32 až 40.
„A coť mám více praviti? Nepostačiť mi zajisté k vypravování o Gedeonovi a Barákovi a Samsonovi a Jefte, a Davidovi a Samuelovi a prorocích. Kteříž
skrze víru vybojovali království, činili spravedlnost, docházeli zaslíbení, zacpávali ústa lvům. Uhašovali moc ohne, utekli ostrosti meče, zmocňováni bývali v mdlobách, silní učiněni v boji. Vojka zaháněli cizozemců. Ženy přijímaly mrtvé své vzkříšené. Jiní pak roztahování jsou, neoblíbivše sobě vysvobození, aby lepšího dosáhli vzkříšení. Jiní pak posměchy a mrskáním trápeni, ano i vězněním a žaláři. Kamenováni jsou, sekáni, pokoušíni, mečem zmordováni; chodili v kožích ovčích a kozelčích, opuštěni, souženi, a zle s nimi nakládáno. Jichžto nebyl svět hoden, po pustinách bloudíce, i po horách, a jeskyních, i v doupatech země. A ti všickni svědectví dosáhše skrze víru, neobdrželi zaslíbení. Protože Bůh něco lepšího nám obmýšlel, aby oni bez nás nepřišli k dokonalosti.“ Amen.
Bratr Meereis: „ Panovníče Hospodine, děkujeme Ti, že jsme se mohli sejíti, Děkujeme Ti za bratry a sestry v Rusku, kteří nás v lásce vzpomínají. Prosíme, abys žehnal tomuto dni malých začátků. U Tebe má větší cenu malá skupina lidí s opravdovým srdcem, než veliký zástup s neobráceným srdcem. Ty jsi zaslíbil, že kde se dva nebo tři shromáždí ve Jménu Tvém, že jsi uprostřed nich. Požehnej tomuto stádečku lidu svého i jeho novému kazateli. Požehnej i všem nepřítomným členům. Dej, abychom byli na vše připraveni. I na pronásledování pro Jméno Tvé.“
Br. Meereis káže: „Bratři a sestry, rád bych Vám sdělil, co se stalo v Žyrardově v Rusku. Tam jsme oba bratr Novotný i já byli ordinováni pro práci Páně. Bratr Novotný byl před tím pokřtěn v Lodži bratrem Ondrou. A bylo bratřími ihned rozhodnuto, aby bratr Novotný pracoval v Čechách a já v Žyrardově. A tak Vám přivádím bratra Novotného jako Vašeho kazatele a doufám, že ho přivítáte s radostí.“
Bratr Novotný: „Děkuji bratru Meereisovi za laskavá slova. Bratři a sestry, nejprve Vás pozdravuji jménem Páně. Musím myslit na Slovo Boží, které četl br. Meereis. I my musíme býti připraveni na pronásledování, které postihlo první křesťany. Není nás mnoho, ale budeme-li věrni Pánu, může z našich malých začátků povstat veliké dílo. Spoléhám se jen a jen na svého Spasitele a pak na Vaši spolupráci. Je nás zde právě polovina. Druhá polovina je pro velkou vzdálenost nepřítomna, ale v duchu jistě jsou s námi spojeni. Pán požehnej našemu počínání. Amen.“
Bratr Novotný: „A nyní aby bylo na místě, abychom odhlasovali, že si přejete utvořit Pražský sbor u víře pokřtěných křesťanů, obyčejně baptistů zvaných. Kdo s tím souhlasíte, zvedněte ruku…… Tímto rozhodnutím jste na sebe převzali také zvláštní zodpovědnost. Pamatujte vždy, že Vaším posláním jest a bude vždycky budovati království Boží na zemi. A musíme si také zvoliti diákona, který by kazateli pomáhal při vysluhování Svaté večeře Páně.“
Jan Kejř: „Navrhuji bratra Zineckera.“
Odsouhlaseno…
Bratr Novotný: „A nyní abychom měli mít první sbírku. V žádném náboženství na světě není možný pokrok bez obětí. Bratře diákone, vykonej laskavě sbírku. Mezitím zazpíváme píseň „Pán Bůh je láska“…..
Podle prvního kazatele br. Józy Novotného zapsala ses. Anna Bušková přesný opis
Během prvních tří měsíců roku 2025 jsme v ODM měli možnost organizovat a spolupodílet se hned na 5 aktivitách.
2 ročník vyučování přehledu Bible probíhá už od září 2024. V pražském sboru na Vinohradech jsme měli třetí setkání, na kterém se vyučováním podílel Pavel Mrázek a kazatel Marek Titěra. Studenti měli za úkol přečíst si knihy 1 Tesalonickým až po list Židům – nad těmito knihami jsme se během tohoto zkráceného víkendu postupně zamýšleli. Tohoto setkání se zúčastnilo 15 studentů ze 20 přihlášených. Kromě vyučování, je zde však prostor pro rozhovory, sdílení a budování nových přátelství napříč mládežemi, to je také jeden z cílů tohoto vyučování. Poznávání a znalost Bible, se pak stává praktickou a reálnou právě ve sdílení a životech každého z nás. Vyučování v Brně se ujal domácí kazatel Petr Coufal a studovali jsme od 1. listu Timoteovi až po list Židům. Tohoto setkání se zúčastnilo celkem 13 studentů.
Unikátní a na české evangelikální scéně ojedinělá konference pro vedoucí mládeží, jejich týmy a také pro kazatele a pastorační pracovníky se uskutečnilo na přelomu ledna a února v Brně. Na 700 účastníků z 8 protestantských denominací a několika nedenominačních sborů se sešlo, aby se zamýšlelo nad potřebami v oblasti mentálního a duševního zdraví. Tuto akci organizovala unie odborů mládeží ve spolupráci s Křesťanskou akademií mladých (KAM). Svým rozsahem, mezi denominační spolupráci, zaměřením i rozpočtem šlo o výjimečnou akci. Během této 4 denní konference se také část účastníků spojila do souběžně probíhajícího setkání Nových Horizontů, které vzniklo jako iniciativa pro inspiraci vedoucích pracovníků v církvi k misijnímu zápasu a probuzení v ČR. Z BJB se akce zúčastnilo cca 50 lidí z cca 11 sborů. Vyučujícími Summitu byli psychologové, psychoterapeuti, pastorační pracovníci a kazatelé z různých církví (např. M. Macák, D. Staněk, P. Raus, J. Jedlička, a mnoho dalších) . Toto setkání bylo ze 70% finančně podpořeno nadacemi a sponzory, které aktivně oslovila KAM, díky nim bylo toto setkání finančně dostupné i pro studenty. Náklady na jednu osobu byly kolem 9.000 tisíc Kč. Účastníci hodnotili tuto aktivitu velmi dobře a velká účast a zájem potvrdily, jak potřebné a důležité je toto téma v naší společnosti. V současnosti jsou k dispozici materiály a záznamy přednášek, které lze pustit na aplikaci Spotify – Summit 2025 – KAM.
V lednu se rada ODM sjela ze všech koutů na samotný východ - víkendové setkání do Zlína. Měli jsme zde možnost přemýšlet a plánovat nadcházející rok a aktivity, které nás čekají a které musím organizovat, a stejně tak přemýšlet nad prioritami a potřebami, které jako služba mládeži vidíme. Hledali jsme termíny, témata, řečníky pro nejrůznější plánované akce, ale také jsme se zamýšleli nad hlavní potřebou, kterou jako rada ODM vnímáme a to je budování , vzdělávání a povzbuzování/provázení vedoucích mládeží a jejich týmů. Během víkendu jsme směli také prohloubit vztahy a sdílet se na úrovni osobních životů, zápasů a výzev.
Tato osobní rovina je pro naši spolupráci velmi důležitá.
Tento nezvyklý termín jsem použil záměrně, protože konference, které se zúčastnilo zhruba 500 mladých lidí z ČR a SR byla pořádána ve slovenské Bánské Bystrici a organizačně byla zajištěna především ze strany slovenského odboru mládeže BJB. Jako česká strana jsme se podíleli na programu a organizaci řečníků, zajistili jsme a zorganizovali autobus, který byl vypraven ze Žatce a jel se zastávkou v Praze až na místo. Tato společná konference proběhla po 5 letech a z ČR se ji účastnilo cca 120 mladých lidí. Téma konference bylo: „Fulltime follower“ – což v překladu znamená následovník na plný úvazek. Kromě hlavních zamyšlení na toto téma si mládež mohla vybrat z více jak 15 seminářů na různé témata.
11.-12. duben - Jozue - Litoměřice
14. červen - regionální setkání Morava - Šumperk
21.- 23. srpen - United festival (Vsetín)
24-30. srpen - Kemperence (Černá Hora)
26-28. září - Kompas (Praha?)
24-26. říjen - Konference Sborů a mládeží BJB (Litoměřice)
V minulém roce jsme v OS přemýšlely, jestli budeme pokračovat v pořádání regionálních setkání pro sestry našich sborů. Modlily jsme se za moudrost i inspiraci. Prosily jsme o Boží vedení. Na Boží chválu jsme se už mnohokrát opakovaně přesvědčily, že náš dobrý Bůh naše prosby slyší. V říjnu jsme se účastnily konference EBWU v Lisabonu. Tato konference byla pro nás osobně velkým povzbuzením a inspirací pro to, co bychom mohly předat i sestrám u nás v Čechách na regionálních setkáních. Téma Vítězný život je jistě touhou každé věřící ženy. Žít každý den spokojený, radostný život ve svých rodinách, mezi kolegy v práci i v prostředí, kde se pohybujeme. V pokoji vychovávat děti, vést je k poznání Hospodina a víře v Pána Ježíše Krista, to vše je součástí vítězného života, podle slova z Římanům 8,37: „Ale v tom všem dokonale vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval.“ První schůzka druhého cyklu regionálních setkání se uskutečnila 8. 3. 2025 v Konstantinových Lázních, pro sestry, ženy západočeského regionu. Pro povzbuzení přidávám několik reakcí sester, které se „regionálky“ účastnily.
Jaroslava - Na regionální setkání 8. března 2025 jsem se moc těšila a opravdu jsem si to užila. Měla jsem tam „naservírováno“ úplně všechno: Boží Slovo, příspěvky sester, chvály, sdílení ve skupinkách, společenství. Znovu jsem mohla žasnout nad tím, jak Bůh spojuje lidi, kteří zdánlivě nemají nic společného. Jsme tak rozdílní, ale Bůh nás spojuje tak, jak to umí jedině On. Asi nejvíc se mi líbila aktivita, kdy jsme měly najít sestru s druhou částí našeho obrázku, seznámit se s ní a sdělit si naše modlitební předměty. Děkuji Bohu za všechny ty, kteří měli na starosti organizaci konference, a už teď se těším na další podobná setkání.
Jarmila - Byli jsme srdečně přivítané ve sborovém domě - v prosluněné modlitebně. Je tak příjemné v Boží rodině vidět rozsvícené známé i nové tváře sester. Věk na těchto setkáních nehraje žádnou roli. Jsou zastoupené všechny věkové kategorie, včetně miminek v kočárku. Z těchto setkání dýchá naděje pro příští generace. Přijeli jsme za duchovním občerstvením. A Pán nás bohatě nasytil a občerstvil. Byl to den naplněný dobře rozvrženým programem. Chválami, vyučováním, vzájemným sdílením ve skupinkách i svědectvími. Vnímala jsem, že každé vyučování/příspěvek sloužících sester, vychází z Božího slova a současně z osobních prožitků. A velké díky sborové rodině i za bohatě prostřené stoly.
Johanka - Konference sester v církvi byla pro mě skvělým zážitkem. Slova řečnic byla velmi silná a inspirativní. Na závěr konference jsme dostaly prostor v menších skupinkách sdílet své myšlenky a svědectví v rámci diskuse. Moc se mi líbily chvály, které doprovázely celý program. Pro mě jako maminku s miminkem byla akce velmi příjemná, cítila jsem se tu vítaná a díky přívětivému prostředí bylo jednoduché dopřát synovi vše, co potřeboval. Bylo moc fajn se se sestrami setkat a vzájemně se podpořit a inspirovat ve víře. Celkově to byla úžasná zkušenost, která mě naplnila novou energií a budu z ní ještě dlouho čerpat. Celé moje nadšení navíc podtrhlo nádherné počasí, vynikající jídlo a skvělá organizace. Setkání bylo opravdu požehnané, díky Bohu za to. Celá svědectví a reakce i dalších sester s fotogalerií najdete v některém z příštích čísel časopisu Rozsévač.
Za OS Vilma Koblischková
V sobotu 29. března 2025 jsme se v Karlových Varech setkaly jako část výboru OS s předsedkyní Československé baptistické konvence v USA a Kanadě sestrou Ruby Mikulencak a manželi Debbie a Nico Mulder, kteří navštívili západní Čechy. Byla to vzácná příležitost pro vzájemné sdílení toho, co nás ve službě ženám těší a za co se modlíme. Prožily jsme opět, jak je krásné obecenství sester, jak nás spojuje Boží láska a vzájemná blízkost i přes lety zaváté české kořeny. Děkujeme sestrám a především Pánu za společný čas.
Za OS Jana Pospíšilová
Milé sestry a milí bratři,
máme za sebou 1. čtvrtletí letošního roku s bohatým programem akcí našeho odboru. Jsme vděční za každou příležitost, kdy smíme přispívat k budování manželství, rodin i šíření evangelia mezi nevěřící přátele. I na uplynulých akcích byla řada lidí, kteří Ježíše ještě neznají.
Moc se mi líbí nadpis na sešitě, který dostáváme před vyučováním – Na cestě k lepšímu. Zúčastnili jsme se s manželem již tří modulů. Měli jsme teď 6 let pauzu od Modulu II, ale vůbec to ničemu nevadilo. Modul III jsme absolvovali nyní v březnu a byl ze všech nejhutnější, vyučování šlo hodně do hloubky. O některých věcech jsme si mysleli, že je máme už dávno zpracované, např. téma Opustit otce a matku, přesto jsme zjistili, že některé chování manželových rodičů stále ovlivňuje chování manžela. Měli jsme dost prostoru všechno probrat v čase ve dvojici, vlastně musím říct, že jsme si dlouho tak pěkně spolu nepopovídali. Zajímavé bylo zařazení tématu o manželské sexualitě, museli jsme uznat, že je to v křesťanských kruzích trochu tabu, že se o tom nemluví, o to víc jsme to ocenili. Mluvené slovo bylo sice více obecné, ale materiály – pracovní sešit opět šel docela do hloubky. Zjistili jsme, že nás přeci jen minulost a dětství,ovlivňuje neustále, i když jsme to odevzdávali Bohu a odpouštěli již vícekrát v životě, přesto bylo dobré znovu vyznat některé věci a i odpuštění. Líbí se mi, že byly v pracovním sešitě pojmenovány věci a pocity, které si člověk ani neuvědomí, ale když je pojmenuje, víc porozumí sobě i druhému, co a proč prožívá.
V neposlední řadě, a to dodává i manžel, panovala po celý víkend skvělá rodinná atmosféra, cítili jsme se v hotelu Emeran jako doma. Ještě vnímám jeden rozdíl oproti minulým dvěma modulům, že byl trochu větší chaos při jídle, dlouhé vybírání jídla a pak dlouhé čekání, ale uvědomili jsme si, že v tom bylo vlastně požehnání, jelikož jsme si stihli s ostatními hodně popovídat a více se poznat. Na předchozích modulech před šesti a sedmi lety to bylo rychlé, jelikož nebyl výběr z mnoha jídel, a byli jsme více sami dva pro sebe, neměli jsme možnost a možná ani touhu se poznat blíže s ostatními.
Moc děkujeme, bylo to báječné a stále z toho všeho čerpáme. Doporučujeme všem, i těm, kteří neprožívají moc problémů, protože je to úžasně a hodnotně strávený čas s Božím slovem a skvělými lidmi, navíc v krásném prostředí a přírodě.
Ještě jednou díky.
Martina a Bohouš Berkovi
“Na cestě k lepšímu” je vlastně velmi výstižný název výukového materiálu, do kterého jsme si vpisovali postřehy k seminářům na manželských víkendech. Tento byl náš už třetí a moc rádi bychom i Vás povzbudili, ať ho jedete prožít také. Odpočinout si, trochu se zastavit v uspěchané době a sblížit se, i když vlastně nemáte nějaké velké vztahové problémy. Nám samým se doma nedařilo najít si pro sebe tolik času. Moc se nám líbil příměr, že je to takový důležitý “servis” našich vzájemných vztahů, trošku třeba tak, jako se staráme o své
domovy nebo o své auto. Je třeba vyměnit olej (nové povzbuzení), vyměnit svíčky (zažehnout odhodlání), uklidit a navonit interiér (inventura v srdci), umýt okna (najednou vidíme jinak, čistě a mnohem dál).
Do čeho všeho se pustíte, je jen na Vás. Prožijete tam inspirativní semináře i dostatek
soukromí na popovídání si ve svém pokojíčku. Nic, o čem spolu diskutujete na dané téma, nemusíte sdílet veřejně. O jídlo je postaráno, vypnete od svých povinností a starostí a můžete se soustředit na svou milou (svého milého). Jediné, co potřebujete s sebou, je ochota, vstřícnost a naslouchání. Za velké povzbuzení pro nás považujeme, a co jsme pro sebe přijali, že když se nám něco nepodaří (už podesáté ...), nemusíme to vzdát, ale můžeme znovu vstát, vhodným způsobem se omluvit, odpustit si a pokračovat lepším způsobem na cestě dál. To vše se tam velmi prakticky učíme.
Irča a Jirka Šimkovi
P.S. Jsme moc nadšení z našich lektorů, kteří mají otevřené, citlivé, dávající srdce.
5. 4. 2025 Konference pro rodiče v Chebu
2. 5. 2025 pořad RUB a LÍC
6. -8. 6. 2025 Motivační víkend pro manželské páry – modul I, Čechy
13. 6. 2025 pořad RUB a LÍC
26. - 28. 9. 2025 Motivační víkend pro manželské páry – modul I s překladem do ruštiny
10. - 12. 10. 2025 Motivační víkend pro manželské páry – modul I, Morava
17. 10. 2025 pořad RUB a LÍC
7. - 9. 11. 2025 Motivační víkend pro manželské páry – modul II
21. - 23. 11. 2025 Motivační víkend pro manželské páry – modul IV
29. 11. 2025 Vzdělávací konference OMR
12. 12. 2025 pořad RUB a LÍC
Marek Žitný
předseda Odboru pro manželství a rodinu
marek@zitny.cz, 608 60 10 29
15. týden 7. - 13. dubna Karlovy Vary - Pramen
16. týden 14. - 20. dubna Kladno
17. týden 21. - 27. dubna Výkonný výbor
18. týden 28. dubna - 4. května Kraslice
19. týden 5. - 11. května Liberec
20. týden 12. - 18. května Litoměřice
21. týden 19. - 25. května Svatá Helena
22. týden 26. května - 1. června Odbor mládeže
23. týden 2. - 8. června Olomouc
24. týden 9. - 15. června Ostrava
25. týden 16. - 22. června Pardubice
26. týden 23. - 29. června Plzeň - Agapé
27. týden 30. června - 6. července Plzeň - Mozaika
Zpravodaj Bratrské jednoty baptistů
Vydává Výkonný výbor BJB, Vinohradská 68, Praha 3
Redakční rada: Jan Jackanič, Pavel Coufal, Iveta Procházková
Jazyková úprava: Tereza Němejcová
