Baptisté jsou křesťanská reformační církev, která zastává kongregační zřízení. To znamená, že každý sbor je samostatný a každý člen má právo zasahovat do sborových záležitostí. Jednotlivé sbory jsou sdruženy do jak jednot (u nás Bratrská jednota baptistů - BJB), tak do kontinentálních seskupeních a světového svazu baptistů.
Název baptisté má svůj původ v řeckém slově označujícím "ponoření" neboli křest. Baptisté mají spolu s ostatními křesťanskými církvemi společné vyznání víry.
Baptisté věří, že každé společenství křesťanů, každý místní sbor je církví v pravém slova smyslu. Každý místní sbor je samostatný a nezávislý na jiných sborech nebo na nějakém nadřízeném orgánu. S těmi, kdo sdílejí stejné přesvědčení, se sdružujeme do Bratrské jednoty baptistů, Evropské baptistické federace a Světového svazu baptistů. Bratrská jednota baptistů není "baptistickou církví", ale je jednotou (svazem) jednotlivých místních církví.
Baptisté se nikdy nechtějí pokoušet přivést někoho k víře donucením. Rozhodnutí víry musí učinit každý naprosto dobrovolně. Požadujeme náboženskou svobodu pro všechny, pro věřící i nevěřící. Právě mezi baptisty vzniklo jedno z prvních hnutí za náboženskou svobodu, protože jsme si jisti, že před Pánem Bohem je za svůj život zodpovědný každý sám. Vzhledem k tomu, že odmítáme jakékoliv násilí ve věcech svědomí, požadujeme také důslednou odluku církve od státu. Spojení nebo podpora církve státní moci byla vždy v dějinách církví ke škodě.
Co je nejvyšší autoritou pro víru a život? Odpověď baptistů zní: "Bible". Písma svatá Starého a Nového zákona jsou Božím slovem, jsou naším průvodcem ve věcech víry i života. Bible není mrtvým literárním textem. Duch svatý nás vede k porozumění Bibli, vede nás k tomu, že jejími slovy nás oslovuje živý Bůh. A protože věříme, že Bůh dosud k lidem slovy této knihy promlouvá, proto jsou baptisté lidmi milujícími Bibli.
Stane-li se někdo členem baptistického sboru, stává se tím také součástí misijního hnutí. Jako v minulosti, tak i dnes by mělo platit, že každý baptista je misionářem. Misie znamená šíření radostné zvěsti - evangelia o Boží lásce, o odpuštění hříchů a věčném životě pro zásluhy Pána Ježíše Krista. Misie však také zahrnuje ochranu slabých a bezmocných, pomoc v nouzi, šíření pokoje. Obojí, sociální pomoc i evangelizace, jsou nedílnou součástí misie. Baptisté chtějí i tímto způsobem říci světu, že v Ježíši Kristu mohou všichni nalézt plný život.
Členy baptistického sboru se mohou stát jen ti, kteří prožili znovuzrození z Ducha svatého a vyznávají svoji víru před sborovým shromážděním. Na vyznání své víry jsou pak pokřtěni ponořením do vody. Přijmutím do sboru na sebe berou věřící závazek žít podle nároků Božího slova, které hovoří do osobního i církevního života.
Počátky působení baptistů na území dnešní České republiky spadají do období poloviny devatenáctého století. Tehdy byla započata misijní práce především mezi německy mluvícím obyvatelstvem. První samostatný český baptistický sbor byl založen v roce 1885 v Hleďsebi u Veltrus. Od této doby se práce rozšiřovala, takže v roce 1919 bylo v Československu ustaveno sdružení baptistických sborů s názvem Bratrská jednota Chelčického.
Zahrnovala celkem 25 sborů. Název byl později pozměněn na Bratrská jednota baptistů (Chelčického) a počátkem 50. let zjednodušen na Bratrská jednota baptistů. Ta až do konce roku 1993 zahrnovala všechny baptistické sbory na území Československa. K 1.1.1994 došlo v důsledku nového státoprávního uspořádání k rozdělení BJB na dvě organizačně samostatné Jednoty - v České republice a ve Slovenské republice. Ty se však snaží nadále zachovávat úzký kontakt. Proto pořádají řadu společných akcí, vzájemně se informují, používají nadále společný zpěvník s českými i slovenskými písněmi, vydávají společný časopis Rozsievač a podobně.
Více se dozvíte v kategorii článků z historie ZDE.
Základní samostatnou jednotkou je místní sbor. Sbory však nežijí izolovaně. Bratrská jednota baptistů je společenstvím baptistických sborů na území ČR, které se dobrovolně sdružily za účelem spolupráce v dohodnutých oblastech. Nejvyšším orgánem BJB je Sjezd delegátů, který má své jednání zpravidla 1x ročně. Mezi sjezdy se schází Rada zástupců sborů. Výkonným orgánem je pětičlenný výkonný výbor, volený sjezdem na čtyřleté funkční období. Sjezd také volí revizní komisi. Pro vyřizování záležitostí BJB slouží Kancelář výkonného výboru.
BJB je členem Evropské baptistické federace i Světového svazu baptistů. Tato grémia napomáhají vzájemné informovanosti a spolupráci, nemají však charakter nadřízených orgánů.
Vzdělávání pracovníků je zajišťováno rozmanitými formami. Každoročně jsou pořádány tématické konference, přístupné pro všechny členy sborů a další zájemce. Dálkový teologický seminář slouží pro vzdělávání laických kazatelů, učitelů nedělních škol a dalších pracovníků sborů. Vyšší odborná škola sociální a teologická - Dorkas v Olomouci poskytuje tříleté vyšší odborné studium studijního oboru sociální a teologická činnost. Ke studiu se mohou hlásit ti, kteří dokazují svou víru svým životem, mají osobní vztah k Ježíši Kristu, mají odpovídající motivaci ke studiu a splňují zákonné podmínky přijetí k vyššímu odbornému studiu. Škola je otevřena pro širokou ekumenu. Zájemci o studium teologie z řad Bratrské jednoty baptistů studují také na Evangelikálním teologickém semináři v Praze, na Evangelické teologické fakultě UK, doplňují se své vzdělání na zahraničních baptistických teologických školách a podobně.
