Toho tedy nejpilnější buďte, abyste milovali Hospodina Boha svého. (Joz 23,11)
Jozue cítí, že se blíží konec jeho života. Shromažďuje všechen lid Izraele, starší, přední soudce i správce a připomíná všechna milosrdenství i všechnu pomoc, kterou Izraelité od Pána Boha obdrželi. Pán Bůh bude stát za svým lidem, ale ten musí být věrný a neodstupovat od toho, což jest psáno v knize zákona Mojžíšova. Z úst Jozuových slyší Izraelité varování před spolčením se s pohany a jejich bohy. Budou-li Izraelité věrni, bude Bůh bojovat vždy za ně, tak, jak to slíbil.
Nejinak je to i s námi. Pán Bůh a jeho věci mají být vždy na prvním místě v našem životě. Ap. Pavel ve svém listě do Korintu píše na adresu věřících lidí: „Netáhněte jha s nevěřícími.“ Není to adresováno jen Korintským, ale i nám. Je opravdu zapotřebí věrnosti z naší strany už v těch nejmenších věcech našeho života a abychom hledali Pána Boha celým svým srdcem.
Tedy i pro nás zaznívá starozákonní výzva posledního verše z uvedeného oddílu knihy Jozue:
„Toho tedy nejpilnější buďte, abyste milovali Hospodina Boha svého!“
Kristoslav Smilek (SŽ 1978)
