Kdo dříve sídlili v městech svého trvalého vlastnictví, Izrael, kněží, levité a chrámoví nevolníci, pocházející z Judovců, Benjamínovců, Efrajimovců a Manasesovců, sídlili nyní v Jeruzalémě… (1Pa 9,2-3)
Když se Izraelité usazovali ve své zaslíbené zemi, každé pokolení a každý rod dostal přidělené území, města a pastviny. To bylo jednou dané a každý měl zájem toto své dědictví udržet. Bylo i nařízení, že pokud se někdo zadluží a vzdá se svého dědictví, nebude to natrvalo, ale v milostivém roce (každý padesátý rok) se bude moci svého dědictví ujmout zpět (Lv 25). Jak si Izraelité cenili své dědictví je patrné z příběhu Nábota. Když ho král Achab požádal o koupi jeho vinice nebo výměnu za jinou, lepší, Nábot to odmítl se slovy: „Chraň mě Hospodin, abych ti dal dědictví po svých otcích.“ (1Kr 21,3)
Po návratu z babylonského zajetí byla situace jiná. Izraelité se snažili usadit ve svém rodovém území, ale město Jeruzalém mělo málo obyvatel a proto bylo zranitelné od nepřátel. V zájmu celého národa bylo posílení obyvatel Jeruzaléma a Nehemjáš to vyřešil rozhodnutím, aby každý desátý obyvatel z venkova změnil své bydliště a přistěhoval se do Jeruzaléma. Kdo tam půjde, se rozhodovalo losem, ale někteří se rozhodli ke změně dobrovolně (Neh 11). Jistě to nebylo snadné rozhodování, ale bylo potřebné; osobní zájmy měly ustoupit zájmům celonárodním.
Nejednou se řeší v církvi otázka tradice. Takto to bylo, tak to zavedl zakladatel sboru nebo nějaký jiný významný pracovník. Může se jednat o formu shromáždění, zpívané písně, hudbu, interiér modlitebny, sborový program a jiné záležitosti. Ale čas běží, situace se v mnoha věcech mění a to, co někdy lidi přitahovalo a oslovovalo, již může fungovat jinak. Jsme ochotni k přehodnocení a případně ke vhodným změnám?
Může nastat i situace podobná jako tehdy v Jeruzalémě v době Nehemjáše. Můžeme být ve sboru s dobře zajištěnými službami pro děti, mládež, seniory. Bylo by však žádoucí posílit jiný sbor. To se nedá nařídit nebo rozhodnout losováním, to může být jen dobrovolným rozhodnutím. Jsme v takovém případě otevřeni k hledání, kde bude místo naší práce a služby?
Milan Kern (Blansko)
