Nebo Beránek, kterýž jest uprostřed trůnu, pásti je bude a dovedeť je k živým studnicím vod, a setře Bůh všelikou slzu s očí jejich. (Zj 7,17)
Ve včerejší úvaze bylo zdůrazněno, jak nebe oslavovalo Beránka, a důvod oslavy. Dnešní oddíl vypráví o tom, jak velebil Beránka nespočetný zástup ze všech národů a lidí i jazyků. A ti všichni stáli před trůnem Beránka, oblečení v bílé roucho, s palmami v rukou a volali: „Spasení jest od Boha našeho na trůnu sedícího a od Beránka“. (10b) Oblečení v bílé roucho byli ti, kdo přišli z velikého soužení a umyli roucha svá a zbílili je v krvi Beránkově.
Čteš-li si tento oddíl, pros, aby tvé myšlenky byly vedeny Duchem Božím. Možná, že ti přijde na mysl, že Jan tu mluví za křesťany, kteří byli utraceni v těžkých pronásledováních a že ukazuje, jak tito obětovaní budou nyní pod ochranou Beránkovou. Zamyslíš se nad věrností prvotních křesťanů. Ale možná, že Duch sv. tě povede v tvém přemýšlení dále a že si řekneš: Toto se má vztahovat i na mne. I já mám být v zástupu oděných bílým rouchem. I já toužím, aby Beránek na trůně byl mým pastýřem a ochráncem a Vykupitelem. Pochopíš-li to takto, Beránek tě dovede k živým studnicím zde – i na věčnosti.
Dr. Jindřich Procházka (SŽ 1948)
