A pozdvih Abraham očí svých, viděl, a hle, skopec za ním vězel v trní za rohy své. (Gn 22,13)
Když Hospodin zkoušel Abrahama, jako by ohmatával puls jeho víry a života. Dopřál mu na stará kolena jediného syna, jediného dědice rodu, jedinou naději. A o tomto synu Bůh rozkázal: Obětuj mi ho v oběť zápalnou! Jaká zkouška! Jdi, Abrahame, spoutej své dítě, zab je, polož na hranici, zapal ji a dívej se jak jeho tělo hoří. Abraham nenamítá. Jde s jediným dítětem a nese v rukou oheň a meč. Avšak v okamžiku, kdy vzal meč, aby zabil syna svého, anděl Hospodinův zabránil. Tato lidská oběť neměla být přinesena. Abraham prošel zkouškou víry vítězně. Místo Izáka na oltáři byl obětován skopec-beránek, který byl připraven nedaleko oltáře.
Nezřídka dolehne na každého člověka zkouška víry. Ne vždy tak těžká, jako byla zkouška Abrahamova. Od mnohých rodičů si Bůh vyžádal jejich syna, dceru. Jak obstáli ve zkoušce? Slyšeli také slovo anděla Hospodinova? „Poznal jsem, že se Boha bojíš.“ – Zkouška víry někdy má formu pokušení. Jakou to oběť by člověk musil přinést za své hříchy. Ale Bůh připravil jedinou oběť – Beránka, který snímá hřích světa.
Dr. Jindřich Procházka (SŽ 1948)
