Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. (J 1,1-3)
Tímto oslavným textem začíná Janovo evangelium. Pro Jana není důležité sdělit, kdy a komu se Ježíš narodil, protože jeho narození nehledá v Betlémě, ale úplně na počátku věků. Chce poukázat na to, že Kristův příchod byl plánován již se založením světa a že jeho sestoupení na zem není nějaký náhradní Boží plán, ale od samého počátku Boží záměr. Na světě neexistuje nic, co by mimo tento Boží záměr stálo.
Význam Ježíšova narození je srovnatelný s počátkem a stvořením světa a Jan se bude později snažit ukázat, že tento počátek naprostopřesahuje. Jde o naplnění Mojžíšova zákona a dovršení Božího záměru s člověkem. Janovi záleží na tom, aby to jeho čtenáři a posluchači pochopili.
Slovo, které bylo u Boha, Slovo, které se stalo Tělem, je základem pro pochopení Ježíšova významu. V něm je střed a smysl lidských dějin, a nasvědčuje tomu vše, co jeho příchodu předchází. Svědectví Jana Křtitele (kterého mnozí pokládali za Mesiáše) má jen připravit cestu pravému světlu, kterým je Ježíš.
Jan se také snaží ukázat, že v Kristu přichází na svět řád a smysl všeho. Logos (jako Slovo) už není jen prázdným filozofickým pojmem, ale v Kristu se stává Boží odpovědí k člověku. Tak se Boží slovo stává pro člověka vnímatelným. Skrze Krista, který na sebe bere lidské tělo, se nám stává blízkým, můžeme se ho pomyslně dotknout. Bůh nepřišel na zem v přestrojení, nezjevil se jako duch, nepředstíral svoji lidskost, ale se stal člověkem. Proto mohl poznat naše trápení, tíhu lidské bídy a hříchů a sám v sobě ukázat cestu pro mnohé.
Děkujeme za Boží Slovo, které se stalo tělem a sestoupilo mezi nás. Stejné slovo, které stvořilo svět, má i moc stvořit v nás nový život. Děkujeme ti Pane za to a prosíme, ať jsme svědky o tomto sestoupení mezi nás. Amen.
Jan Jackanič (tajemník Výkonného výboru BJB)
