Po těchto událostech a skutcích věrnosti přitáhl Sancheríb, král asyrský. Přitáhl do Judska, oblehl opevněná města a nařídil, aby mu prolomili hradby… „Buďte rozhodní a udatní, nebojte se a neděste se asyrského krále ani toho hlučícího davu, který je s ním. S námi je někdo větší než s ním. S ním je paže lidská, ale s námi je Hospodin, náš Bůh, aby nám pomohl a vedl naše boje.“ Lid se spolehl na slova Chizkijáše, krále judského. (2Pa 32,1.7-8)
Jestli je tu někdo, kdo dělá věci opravdu správně, jestli je tu někdo, kdo zůstává celým srdcem věrný Bohu, jestli je tu někdo, kdo by si zasloužil Boží přízeň a ochranu, je to bezesporu právě judský král Chizkijáš.
Najednou však v Chizkijášově příběhu po nadšených slovech chvály a uznání zazní bubny války. Doslova čteme: „Po těchto událostech a skutcích věrnosti přitáhl Sancheríb … aby prolomili hradby.“ Bože, proč? Proč zrovna já? Proč právě teď? Ptáme se slovy Žalmu: „Tedy zbytečně jsem si uchoval ryzí srdce a dlaně omýval nevinností?“ (Ž 73,13)
Všechno šlo jako po másle, tolik Boží dobroty, tolik nadšení, tolik opravdovosti a najednou takové závažné těžkosti a problémy. Zažil si to asi každý. Blesk z čistého nebe. A to jsme měli tak krásně našlápnuto. Jak úžasně se věci v našich životech hýbaly kupředu. A tomu je konec.
Opravdu konec? Čteme-li Bibli pozorně, čteme-li Boží jednání v našich životech pozorně, asi nám už pomalu dochází, že z Božího pohledu je každá krize příležitostí. Nenadálá těžkost, nečekaný problém se objeví ne jako rozsudek a konec, ale jako zkouška. Problém se ukáže jako test, jako křižovatka, jako příležitost zůstat věrný, nebo možná jako příležitost vstoupit do nové zkušenosti. Krize je příležitost. A Chizkijáš tuto příležitost využije. Vyznává jednoznačně: „Buďte rozhodní a udatní, nebojte se a neděste se… S námi je někdo větší!!“
Krize je příležitost pro toho, kdo je větší – větší, než jsme dosud zažili, větší než jsme možná mysleli, větší, než jsme se odvážili snít.
Daniel Kuc (Mozaika Plzeň)
