Kámen, jejž zavrhli stavitelé, stal se kamenem úhelným. Stalo se tak skrze Hospodina, tento div se udál před našimi zraky. (Ž 118, 22-23)
Z minulého dne víme, že Pán Bůh se svým milosrdenstvím vysvobodil žalmistu a jeho národ z nějaké těžké situace. Od 15. verše mluví o tom, že se Boží pravice vyvýšila. Hospodinova pravice vykonala mocné činy. Pán Bůh udělal něco velkého, co nikdo nečekal. Bůh ukázal, že má moc zachránit svého spravedlivého. Vysvobodit ho z útlaku zlých lidí.
Ano, je to Pán Bůh, na kterého pronásledovatelé zapomněli. Lidé, kteří si mysleli, že mohou zničit toho, kdo se spoléhá na Hospodina narazili jako na kámen, jako na skálu. Bůh, jehož zavrhli a s nímž nepočítali změnil jejich chtivé vítězství v prohru. Vysvobodil a zachránil svého věrného.
I dnešní pokolení zapomíná na Ježíš Krista. I dnešní pokolení ho zavrhuje. Toto pokolení s Ním nepočítá, ale On je tím, kdo dokáže činit divy v našich životech, kdo nás dokáže ochránit a rozbít to zlé proti nám jako se věci tříští o kámen, když na něj narazí. Kopli jste si někdy (třeba omylem) do něčeho pevného, tvrdého, co se nepohnulo? Velmi to bolí. Takto vidím situaci, kdy si ten zlý chce kopnout do věrného, ale ten se nepohne, protože je s ním Hospodin. Protože se ho Hospodin rozhodl zachránit.
Požehnaný je tedy ten, jenž se k Hospodinu obrací, kdo se na něj spoléhá, kdo s Ním ve svém životě počítá. On je ten úhelný a pevný kámen, se kterým můžeme v životě počítat.
Vladimír Zeman (Misijní odbor, Vysoké Mýto)
