A náhle se s andělem objevilo množství nebeského vojska chválícího Boha a říkajícího: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi Božího zalíbení.“ (L 2,13-14; ČSP)
Ve Starém zákoně, kdy Bůh dal svému vyvolenému národu Zákon, museli Izraelci striktně dodržovat Boží nařízení. Udržovalo je v Boží přítomnosti a mělo je vést k uvědomění Boží záchrany z egyptského zajetí. Čím dále však byl Boží lid od Hospodinovy záchrany, tím více se od něj vzdaloval. A čím více si lidé hledali vlastní cesty, tím více jim scházel pokoj a Boží zalíbení.
S příchodem Pána Ježíše na tento svět se vše mění. Bůh poslal svého Syna, aby naplnil Zákon. Předcházelo tomu velké množství proroctví a zázraků. Vždyť se přece jen jednalo o dlouho očekávané narození Mesiáše, i když ho nikdo nečekal. Jednalo se o dlouho zaslíbené narození Spasitele, i když ho nikdo nepřijal. A přesto všechno Ježíš Kristus přichází na tento svět, protože Bůh nalezl zalíbení mezi lidmi.
S jeho příchodem v tuto vše měnící noc už ani nebesa nedokáží skrývat své nadšení a z úst anděla a množství nebeského vojska vychází to velké a slavné: „Gloria in Excelsis Deo“. Protože je to právě Ježíš Kristus, který svou službou přinese slávu na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi Božího zalíbení.
Tento předvánoční čas nás vede k přemýšlení o Boží spáse. Co znamená pro mě osobně? Jak velké zalíbení ve mně musí Bůh mít, že poslal svého Syna, kterého jsem nečekal a nepřijímal? Kéž tak můžeme i dnes vyznávat s žalmistou: „Hospodin má zalíbení ve svém lidu, pokorné ozdobí spásou.“ (Ž 149,4; ČSP)
Radek Boháček (Aš)
