Protože tvé srdce změklo a pokořil ses před Bohem, když jsi slyšel jeho slova o tomto místě a jeho obyvatelích, pokořil ses přede mnou, roztrhl jsi své roucho a plakal jsi přede mnou, také já jsem slyšel, je Hospodinův výrok. (2Pa 34,27; ČSP)
Nalezené Boží Slovo, Kniha zákona, přivedlo Jóšijáše k pokoře a upřímnému pláči nad modloslužebným životem jejich otců v Jeruzalémě i celé zemi. Bůh mu ukázal, jakých ohavností se lid dopouštěl a potvrdil, že konal správně, když veškeré modly a jejich návrší nechal odstranit.
Král Jóšijáš toužil poznat Boží vůli. Z Knihy zákona mu bylo předčítáno, jak velký Boží hněv a trest přichází na ty, kteří se od Hospodina odvracejí, proto vyslal kněze Chilkijáše za prorokyní Chuldou. Byl pokoře vědom všech přestoupení, kterých se lid dopouštěl, věděl o jejich nevěře a službě jiným bohům. Proto přišel rozsudek o Božím hněvu a trestu, který na obyvatele přijde. Slovo Hospodinovo k judskému králi však bylo laskavé. Bůh viděl jeho pokoru, pláč, roztržené roucho a poslal mu slova potěšení a naděje. Obdržel zaslíbení, že za svého života neuvidí nic ze zla, které Hospodin uvede na zem.
Co udělal král, když mu bylo sděleno proroctví? Neváhal, shromáždil lid v chrámu a předčítal jim. S Hospodinem uzavřel smlouvu, že mu bude věrně sloužit a zachovávat jeho příkazy a ustanovení. Nechal odstranit všechny ohavnosti a vedl lid k poslušnosti Boha. Takovou měl bázeň před Hospodinem.
Jóšijáš zůstal věrný Bohu do konce svého života a tím se naplnilo Chuldino proroctví. Jaký příklad si z tohoto příběhu můžeš vzít? Bůh vidí naše počínání, nevěry a přestoupení, za které si zasloužíme trest. Zároveň nám ukazuje, že pokorného člověka miluje. Kdo hledá Hospodina, tomu se dá nalézt!
Martin a Miluška Jeřábkovi (Příbor)
