Jenom Bůh rozumí její cestě, on zná také její místo. (Jb 28,23)
Jen sám Bůh rozumí cestě moudrosti, proto na ni může uvádět; On také ví o jejím místě. O jejím místě v kosmu, ve stvoření i v životě, zvláště v životě člověka. Kontroluje ji svou vševědoucností a svou všemohoucností. Hned na počátku ji znal, viděl a do svého stvořitelského díla ji vložil, zčásti ji uskutečnil a dal člověku možnost ji objevovat v přírodních a mravních zákonech. Ve zjevení Božího slova smí člověk poznávat, co je pravá moudrost, moudrost Boží. Žalmista i kniha Přísloví se shodují v tom, že „počátek moudrosti je bázeň Hospodinova“ a že tato bázeň je počátek „umění“ - především umění života! Též dnešnímu člověku Bůh říká: „Aj, bázeň Páně jest moudrost a odstoupit od zlého rozumnost.“ Tady si můžeme znovu připomenout, že moudrost ve Starém zákoně ukazuje ke Kristu. On
byl přede vším a všecko jím stojí. On byl na počátku u Boha a Bůh v něm smiřuje padlý svět se sebou. V pokání pod křížem Kristovým můžeš definitivně odstoupit od zlého, od hříchu. Je to jediná cesta, jak nabýt rozumnosti a jak získat moudrost k plnému a věčnému životu. Bůh si neponechal tuto cestu pro sebe, ale nabídl ji člověku, aby se dostal až k Němu. Tak pojď - vejdi!
… mám velký slavný cíl a nejdu sám,
mne vede ten, jenž mne vykoupil.
Jiří Legierski (SŽ 1989)
