Tobě, Bože otců mých, chci vzdávat čest a chválu, neboť jsi mi dal moudrost a bohatýrskou sílu. Oznámils mi nyní, oč jsme tě prosili, oznámil jsi nám královu záležitost. (Da 2, 23)
V tomto úryvku čteme o velké milosti, kterou Bůh daroval Danielovi, neboť mu v noci zjevil tajemství snu krále Nabukadnezara, čímž jemu, jeho přátelům a babylonským mudrcům zachránil život. To, co bylo pro ostatní skryté, Bůh zjevil Danielovi, svému věrnému sluhovi. Za zjevení snu Daniel děkoval Bohu, chválil jej a dobrořečil mu. Podobně jako Daniel bychom měli i my děkovat Bohu za všechny jeho činy a zjevené milosti v našem životě. Bůh je štědrý na požehnání, ale zároveň od nás očekává vděčnost za jeho dobré skutky vůči nám. Samotná vděčnost v sobě nese mnoho různých benefitů. Je prokázáno, že vděčnost se odráží na zdraví člověka pozitivně, a to v mnoha různých aspektech. Díky vděčnosti se zlepšuje kvalita spánku, posiluje se imunita a celkově vděčný člověk začíná vnímat svět pozitivně. Kromě toho, vděčnost účinně pomáhá ve stresových situacích snižováním hladiny stresu. Ne nadarmo apoštol Pavel v 1. listu Tesalonickým píše: „Za všech okolností děkujte.“ (2Tes 5, 18) Pokud budeme od srdce děkovat Bohu nejen za dobrých, ale i za špatných a stresových okolností, bude nám Bůh žehnat a celkově budeme mít šťastnější život. Přitom máme mnoho důvodů, za co bychom mohli děkovat Bohu, ať už je to rodina, práce, jídlo, bezpečí, střecha nad hlavou atd. Všechno, co máme, je dar od Boha, neboť jak je psáno v 1. listu Timoteovi: „Nic jsme si totiž na svět nepřinesli, a také si nic nemůžeme odnést.“ (1Tim 6, 7) V podstatě se tak dá říci, že jsme v každém případě v plusu, jelikož na svět jsme přišli s prázdnou. Proto děkujme Bohu za vše, co nám dal, dobrořečme mu a chvalme ho, a i kdyby nám něco chybělo, máme právo o to žádat našeho nebeského Otce.
Daniel Shults (Agapé Plzeň)
