Elíša řekl: „Slyšte slovo Hospodinovo. Toto praví Hospodin: ‚Zítra v tuto dobu bude v samařské bráně míra bílé mouky za šekel a dvě míry ječmene budou za šekel.‘“ Nato odpověděl štítonoš, o jehož ruku se král opíral, muži Božímu: „I kdyby Hospodin otevřel nebeské propustě, jakpak se toto slovo uskuteční?“ Prorok řekl: „Hle, uvidíš to na vlastní oči, ale jíst z toho nebudeš.“ (2Kr 7, 1–2)
Předmětem dnešní úvahy jsou dva verše, jsou velice optimistické a pro start do nového dne, s bohatou snídaní nám přináší naději, že zítra bude líp. Proroctví o zítřku přednesl Elíša v nelehké době, kdy mu šlo o život. V zemi byl hladomor a král potřeboval hodit vinu na někoho, na Elíšu. Elíša přítomným sdělil, že zítra bude líp. To, co je dnes nedostatkovým zbožím, bude zítra nadbytkem. Asi by to bylo zajímavé i pro nás. Samozřejmě toto prohlášení bylo tak neuvěřitelné, že někteří tomu nemohli uvěřit. Město bylo obleženo, byl tak velký hlad, že jedli oslí hlavu, holubí trus, ale i vlastní dítě. Beznaděj byla veliká. Elíša přednáší proroctví, zítra bude všeho dostatek, nebude bída ani hlad. Jak se to může stát, nemáme vojsko, sílu, máme hlad, kdo to za nás vybojuje? Bůh měl plán. Originálně dokázal vyhnat nepřítele, který dostal strach a utekl. Tábor byl prázdný, ale nic se nezměnilo, lidé ve městě pořád hladověli. Proč? Měli strach. Odvahu dostali jen malomocní, kterým už bylo jedno, jestli umřou hladem nebo budou zabití. Našli prázdný tábor, sami se zaopatřili a pak to sdělili lidem ve městě. Co nám tento příběh může sdělit? Může nám dát povzbuzení, možná radu i pro tento den? Neřešitelné problémy, překážky odevzdané Bohu můžou mít řešení, o kterém by se nám ani nezdálo; život přináší mnoho překvapení, na některá zrovna nejsme připraveni, neumíme operativně reagovat, ale když se zastavíme, využijeme dar modlitby, poznáme, že Bůh nabídne řešení. Žijeme v době, kdy máme všeho dostatek. Nejenom materiálních věcí, ale také i duchovního požehnání. Zachovejme se stejně, jako malomocní, kteří novinu o tom, že existuje záchrana života, dopřáli celému městu. Dopřejme tuto novinu i my všem lidem, kteří hladoví po pravdě.
Milan Vimpel (Žatec)
