David řekl Bohu: „To přece já jsem nechal sečíst lid. Já jsem ten, kdo zhřešil, já jsem spáchal zlo! Co ale provedly tyto ovečky? Hospodine, Bože můj, ať tvá ruka dolehne na mě a na mou rodinu! Jen ať ta rána nepadá na tvůj lid!“ (1Pa 21,17; B21)
Bůh dovolil odpůrci, aby Davida znepokojoval a David tak sečetl lid stejně, jako to dělali cizí nepřátelé. Bůh tento postoj neschvaloval, a i když David svůj hřích vyznal a Bůh jeho vinu odstranil, následek hříchu nezmizel.
Král David udělal dvě věci, které bychom mohli považovat za velké chyby. Jedna byla, že se vyspal s Batšebou a tento hřích měl vážné následky, zemřeli čtyři lidé. Manžel Batšeby Uriáš padl v boji, ale Bůh Davida potrestal tím, že nechal zemřít jeho nově narozeného syna. Dále proti němu vzbudil zlo z jeho vlastního domu, když se jeho syn Amnon zamiloval do nevlastní sestry Támar, vyspal se s ní a ona otěhotněla. Když pak o ni ztratil zájem, Támařin bratr Abšaloma se rozhněval, svého nevlastního bratra Amnona zabil a utekl. Později se vrátil, povstal proti Davidovi, ale nakonec byl i on zabit. To byly následky tělesného hříchu, kdy zemřeli čtyři lidé jen proto, že David neodolal svým tělesným choutkám a vyspal se Uriášovou ženou.
Další chybu udělal David, když nechal sčítat lid, a tím zhřešil proti Hospodinu. Sčítání lidu může znamenat dvě věci, buď nedůvěru Bohu, nebo pýchu. V jedné knize nazval její autor sčítání lidu jako pýchu, protože v předchozí kapitole čteme, jak se Davidovi daří a jakých vítězství dosáhl. David pyšně spoléhal na sílu své armády a nechal si spočítat, kolik mužů má pro vedení války. Bůh viděl, že Davidovo jednání a postoj jeho srdce není v pořádku. Proto nechal jeho lid zahynout, aby pýcha na jeho lidské síly nezpůsobila ztrátu důvěry v Boha.
David nakonec za svoje provinění přijal osobní odpovědnost, ale kvůli jeho hříchu zemřeli nevinní lidé. Žijme tak, abychom pro lidi kolem sebe byli požehnáním, a nechtějme jim ubližovat naším hříchem.
Athang Nguntual (Uherské Hradiště)
