Poutní píseň. Dobrořečte Hospodinu, všichni Hospodinovi služebníci, kteří stojíte v Hospodinově domě za nočního času. Pozvedejte ruce ke svatyni, dobrořečte Hospodinu! Hospodin ti žehnej ze Sijónu, on učinil nebesa i zemi. (Ž 134,1-3)
Poutníci došli do cíle na Sijónu. Dorazili zdárně do Hospodinova domu v Jeruzalémě a jsou odhodlaní dobrořečit Bohu a uctívat ho ve dne a případně i v noci – vždyť se jedná o sváteční bohoslužbu a mimořádný, pro Boha oddělený čas.
Jistěže by se dalo polemizovat o tom, kdo jsou Hospodinovi služebníci z prvního verše našeho biblického textu, kterým je adresována výzva dobrořečit Hospodinu za nočního času. Samozřejmě mohlo jít o kněze či levity, kteří byli skutečně připraveni sloužit Bohu v chrámě ve dne v noci (1Pa 9,27-33). Já však budu pro účely tohoto zamyšlení předpokládat, že v našem textu jsou zahrnuti všichni příchozí poutníci, kteří právě završili svou pouť v Jeruzalémě. Vždyť přerušili svůj běžný každodenní život a vyčlenili svůj drahocenný čas, aby dobrořečili Hospodinu v jeruzalémském chrámě. V tomto smyslu jsou všichni příchozí poutníci vskutku Hospodinovými služebníky, kteří si nenechají ujít výjimečnou příležitost sloužit Bohu v každé denní i noční době. A víme, že se jedná o výjimku, neboť za normálních okolností slouží noc k odpočinku a tolik potřebnému spánku, bez kterého se člověk prostě neobejde.
Křesťanská církev zná noční bdění na modlitbách, takzvané „vigilie“. Nejznámější vigilií je půlnoční vánoční bohoslužba v předvečer Božího hodu vánočního. Existují rovněž vigilie velikonoční či svatodušní. Tato noční bdění byla často doprovázena osobním půstem. V našich evangelikálních církvích míří tímto směrem velmi populární večery chval a uctívání, noční modlitební konference, noční modlitební shromáždění a nejrůznější modlitební řetězce. Všechny tyto aktivity mohou být vhodným příležitostným doplňkem naší osobní zbožnosti.
Pokud jsme takovou zkušenost doposud neučinili, nechme se inspirovat 134. žalmem – staroizraelskou praxí. A dodám ještě jednu myšlenku: pokud se v noci nedobrovolně probouzíme kvůli problémům se spánkem, zkusme někdy toto osobní nepohodlí využít k modlitbě, přímluvě a chvále. Nijak tím samozřejmě nechci bagatelizovat tento medicínský a psychický fenomén, který svým bližním opravdu nepřeji. Třeba se nám však alespoň někdy podaří tento neblahý čas přetavit k dobrému dílu. Pán Bůh ať je oslavován ve dne i v noci.
Miroslav Čížek (Olomouc)
