A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli jakéhos čarodějníka, falešného proroka Žida, jemuž jméno Barjezus. (Sk13,6)
O magii jakéhokoli druhu je ve světě veliký zájem. Bylo tomu tak vždycky. Lidé považovali mágy za mocné kouzelníky, kteří pomocí kouzel dovedou ovládat duchovní svět nadpřirozenou silou.
Je zajímavé, že se ap. Pavel na své první misijní cestě po ostrově Páfu, při službě římskému prokonzulovi Sergiu Pavlovi, setkává s černokněžníkem Barjezou Elymasem - Židem. Zastával v té době dobře placené místo mága na dvoře římského prokonzula. Jak se to jen mohlo stát, že člen vyvoleného národa tak daleko zašel od Hospodina a vydal se v službu moci temných sil? Jisté je, že chytrý Žid byl veden touhou rychle a lehce zbohatnout uprostřed primitivních obyvatel ostrova Páfu.
Dochází však ke střetnutí pravdy s falší, světla s temnotou, Božích vyslanců s čarodějem. Proč? Jelikož „podvracel cesty Páně”. Když se prokonzul Sergius Pavel dověděl o mocné službě apoštola Pavla a Barnabáše, povolal je k sobě, aby vyslechl jejich poselství. Vladař brzy rozpoznal, že se zde jedná o skutečnou Boží moc a byl nakloněn uvěřit. Žid pochopil, že se jedná o jeho dobré a pohodlné bydlo a snažil se ze všech sil prokonzula od tohoto rozhodnutí odvrátit. Elymas znamená „plný moudrosti”, ale ap. Pavel jej nazývá „plným lsti, synem ďáblovým, nepřítelem spravedlnosti”. Vyhlašuje proti mágovi Boží trest oslepnutí, dokud se nad ním Bůh neslituje. Slepota Elymase otevřela oči Sergia Pavla, takže prohlédl.
Daniel Průša (SŽ 1975)
