Hříšníky stíhá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým. (Př 13,21)
Dva věrní mužové, Enoch a Noé stáli před námi celý týden jako živé pomníky spravedlivých svědků Božích. Krásné svědectví o nich dokazuje, že si byli v životě náboženském hodně podobní: Oba chodili stále s Bohem, poslušní byli svému Pánu až do konce. Oba pilně pracovali, první jako prorok, duchovně, druhý jako stavitel korábu a zvěstovatel Božích soudů. Oba zachránění. Různí však ve svém povolání a určení. Noé staví koráb pro záchranu časného života, kde musí ještě počítat se smrtí. Enoch je přenesen, aby neviděl smrti, nebo svědectví měl, že se líbil Bohu. Co udělá člověk, byť sebedokonaleji a podle rozkazu Božího, ještě nestačí pro věčnou záchranu. Proto Noé a koráb jsou nám jenom obrazem Pána Ježíše, který připravil spasení pro časnost i věčnost. Enoch naproti tomu nám představuje obraz vykoupených skrze Ježíše Krista, kteří neokusí smrti, neboť jsou přeneseni ze smrti do života (1J 3,14). Oba tedy představují novozákonní spasitelný plán Boží a ukazují, jakým způsobem spasení dosáhnout a jaká odměna čeká všechny, jenž chodí stále s Bohem.
Jan Jersák (SŽ 1949)
