Hospodin vydá řev ze Sijónu, vydá hlas z Jeruzaléma, zachvějí se nebesa i země. Hospodin je útočiště svého lidu a záštita synů Izraele. I poznáte, že jsem Hospodin, váš Bůh, že přebývám na Sijónu, na své svaté hoře. Jeruzalém bude opět svatý a nebudou jím už procházet cizáci. (Jl 4,16-17)
Jóel zde mluví o době, kdy je Izrael rozptýlen. Chlapci i děvčata byli prodáni do otroctví (v. 3 a 6) a chrámové zlato ukradeno (v. 5). Všechno vypadá velmi špatně a zdá se, že Hospodin na Izrael zapomněl.
Pán Bůh však nezapomíná na svůj lid. Hospodin bude jednou pronárody soudit. Přijde den, kdy se jeho spravedlnost naplní, protože bylo spácháno mnoho zla (v. 13). Jóel ukazuje, že nakonec všichni poznají, jak veliký je Hospodin a že dokáže být pro svůj lid útočištěm (v. 16). Poznají, že jedině Hospodin je Bohem a soudcem, protože přijde den, kdy bude soudit národy kvůli svému lidu a kvůli tomu, co mu prováděli (v. 2-3).
Někdy si také můžeme myslet, že na nás Pán Bůh zapomněl. Věci nevypadají dobře, zlo vyhrává, zlovolníci mají navrch, spravedlnost se zdá v nedohlednu a Hospodin jakoby mlčí. Ale to nám může být útěchou a posilou, že Hospodinův den soudu přijde. A Bůh bude soudit spravedlivě. V ten den všichni poznají, že Hospodin je se svým lidem. On nenechá bez trestu nikoho, kdo ubližuje nebo páchá zlo proti jeho vyvoleným.
Všichni, kdo jsou jeho, budou rozkvétat a všichni, kdo činili zlo, uschnou (v. 18-21). Nechť je nám to posilou v těžkých chvílích. Ježíš řekl: „Hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku:“ (Mt 28,20)
Vladimír Zeman (Vysoké Mýto, Misijní odbor)
