Hledejte Hospodina, všichni pokorní země, kdo jednáte podle jeho práva. Hledejte spravedlnost, hledejte pokoru, snad se skryjete v den Hospodinova hněvu. (Sf 2,3)
Starší z nás zažili po roce 1989 dobu, které se říkalo „konec historie“. Doufali jsme, že přinese svobodu a pokoj všem národům na světě. Podobně, jako se zázrakem rozvázaly okovy komunismu, měli jsme – nebo někteří učenci – za to, že se přiblížilo nebe na zemi.
Naše pohodlnost a nedbání věcí příštích nás však přivedla do současných trápení. Války, vraždy, hádky a nesváry. Jakoby zítra mělo spadnout nebe, jakoby zítra měla skončit naše civilizace. Co v této situaci dělat?
Jeden moudrý kazatel kdysi odpověděl na otázku, co by udělal, kdyby věděl, že zítra nastane konec světa. Řekl: „Půjdu a zasadím jabloň“. To znamená: Budu se věnovat všedním službám. Posloužím, tím málem, co mám. Budu hledat spravedlnost, pokoru. Podepřu bratra, sestru. Pomůžu neznámému. Ukryji se v Hospodinově ruce.
„Dotazujte se na Hospodina, dokud je možno ho najít, volejte ho, dokud je blízko.“ (Iz 55,6)
Petr Moses (Sokolov)
