Odpověděl lid Jozue: Hospodinu Bohu našemu sloužiti a hlasu jeho poslouchati budeme. (Joz 24,24)
Včerejší oddíl Božího Slova má přibližně stejný obsah jako dnešní. Je zřejmé, že Jozue cítí nestálost Izraelitů. Příliš dobře znal předcházející pokolení, protože jako služebník Mojžíšův viděl všechny vzpoury a všechna reptání, ne jako svedený, ale jako ten, který stál na Boží straně. Neméně dobře znal i současné pokolení, a nakonec musel myslet i na vlastní chyby ve vedení celého národa. Porušil tehdy z nedostatečné obezřetnosti příkaz nenavazování smluv a učinil smlouvu s Gabaonitskými. Rád by odešel na věčnost s vědomím plného zajištění božích věcí uprostřed svého lidu. Proto svolává ještě jednou celonárodní sněm a trojnásobným vyjádřením zavazuje celý národ k službě jedinému Bohu Abrahámovu, Izákovu a Jákobovu.
V životě ap. Pavla bylo období, kdy zjišťoval úplnou zákonitost svého duchovního života, že když chce činiti dobré, tak se ho přidrží zlé. Zde nepomohou nejlepší křesťanská předsevzetí. Přijmeme-li však oběť Pána Ježíše Krista i moc zmrtvýchvstalého a svěříme svůj život vedení Ducha svatého, zjistíme, že dodržování Božích nároků není tíživou povinností. Prožijeme stejnou zkušenost jako ap. Pavel, který se sice rozběhl, ale potom byl uchvácen a doslova nesen. Jenom za takovýchto okolností se tužba sloužit Hospodinu stane každodenní skutečností.
Kristoslav Smilek (SŽ 1978)
