Když ho po celé dny obtěžovala svými řečmi a dotírala na něho, že z toho byl až k smrti unaven, otevřel jí své srdce dokořán... (Sd 16,16-17a)
Na začátek bych poznamenal, že „obyčejná žena“ není v tomto případě pejorativ. Ačkoliv biblický příběh pojednává o nadpřirozeně silném Samsonovi, který si byl až moc jistý v kramflecích, v našem okolí či v zrcadle můžeme najít i ženy, které jsou si samy sebou příliš jisté.
Ani papež není imunní vůči hříchu, natož kazatel, člen staršovstva, nebo „obyčejný křesťan“. Nikdo nejsme imunní vůči hříchu. Může se jednat o „obyčejnou ženu“, či muže. Pro někoho je obrovské pokušení „obyčejný“ počítač, mobil, peníze, či uznání druhých. Delíle slíbil každý kníže (nevíme, kolik jich bylo) tisíc sto šekelů stříbra (Sd 16,5). Abraham koupil pole s jeskyní, kam pohřbil Sáru, za 400 šekelů. Jidáš dostal 30 stříbrných, za které koupili pole na pohřbívání cizinců. Z toho usuzujeme, že v naší měně nabídli Delíle za Samsona miliony. Pro ni to byl životní obchod.
Samson byl oddělen pro Hospodina, ale nežil podle toho. Sice soudil Izrael, ale chodil za Pelištejkami a o zřízeném životě se u něj nedá mluvit. Nežil s Bohem naplno. A to ho dovedlo do zkázy.
Ono se to nasčítá. Tu podlehnu tomuhle „obyčejnému“, tu zase něčemu jinému. Ze začátku jsem byl zbožný, Bohu odevzdaný, ale časem už se jen zbožně tvářím a jsem odevzdán různým „obyčejným“ záležitostem. Nikdo nejsme imunní vůči hříchu! Potřebujeme žít neustále v Boží blízkosti. Řešením je pokání, nejen vyznat, ale i opustit hřích! Imunitu vůči hříchu máme jedině pod vedením Ducha a v jeho moci.
Erik Poloha (Litoměřice)
