Avšak i nyní je Hospodinův výrok: Navraťte se ke mně celým svým srdcem, s postem, pláčem, kvílením. Roztrhněte svá srdce, ne svá roucha a navraťte se k Hospodinu, svému Bohu, protože je milostivý a soucitný, pomalý k hněvu, hojný v milosrdenství, slitovává se nad zlem. (Jl 2,12-13; ČSP)
Dnešní oddíl začíná jasnou výzvou Hospodina k pokání. Dobrou zprávou je, že nikdo nemusí snášet Boží soud – den Hospodinův. Hospodin stále dává lidu čas k pokání (v. 12). Jóel vyzývá celý národ k modlitbě a volá, aby se obrátil k Bohu a prosil o milost (v. 13-17).
Den Hospodinův je dnes blíž, než v době Jóelově. Jdeme mu vstříc, a proto jsou stíny temnější a světlo jasnější. Přichází naplnění slova: „Kdo ubližuje, ať ještě ubližuje do konce, kdo je špinavý, ať se ještě ušpiní, a kdo je spravedlivý, ať ještě až do konce koná spravedlnost, a kdo je svatý, ať se ještě posvětí.“ (Zj 22,11; ČSP) Zlé bude ještě horší a dobré ještě lepší. Protiklad mezi světlem a temnotou je čím dál ostřejší. Realita dnešního světa, ve kterém žijeme, jasně svědčí o tom, že žijeme v době konce.
Jóelovo volání k pokání zaznívá jako jediná možnost záchrany i v naší době: Navraťte se ke mně, roztrhněte svá srdce! Pokání však předchází probuzení, kterého je také Jóel velkým kazatelem. A my smíme očekávat, že jeho poselství vyvolá probuzení také v naší době.
Probuzení a pokání však začíná od Domu Hospodinova – to je dnes jeho Církev. Jsme na něj, ty a já, připraveni? Ten vhodný čas je právě teď, teď, teď… konec.
Martin Okáč (Příbor, Misijní odbor)
