U jeho kříže stála jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdalská. Když Ježíš uviděl svou matku a učedníka, kterého miloval, jak tu stojí, řekl matce: „Ženo, hle, tvůj syn.“ Pak řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka.“ A od té hodiny si ji ten učedník vzal k sobě. (J 19,25-27)
Poslední slova lidí bývají často těmi nejdůležitějšími myšlenkami, které po sobě chtějí umírající zanechat. Již není čas na zbytečné řeči, jde se rovnou k tomu, na čem nám záleží a co chceme předat dál. Poslední slova můžou také odhalovat charakter člověka. Jeho opravdovou povahu zrcadlí to, co a jakým stylem to říká. Jedny z posledních slov Ježíše Krista na kříži směřovaly na jeho matku a Jana. Ježíšovi velmi záleželo na tom, aby bylo o jeho matku postaráno. Tak moc ji miloval!
Jestliže Ježíš ve svých bolestech a umírání myslel na potřeby své matky, o kolik více se postará o potřeby všech svých věrných? Máme privilegium, že smíme být jeho milovaným lidem. I v nejtemnějších a bolestivých chvílích nám Ježíš ukazuje, jak ohromná, nesobecká a obětavá je jeho láska a péče. Velikost Boží moci, která působí ve prospěch nás, kteří věříme, „je v souladu s působením převahy jeho síly, kterou Bůh uplatnil v Kristu, když jej vzkřísil z mrtvých a posadil ho po své pravici v nebesích.“ (Ef 1,19-20)
Ježíš je vzkříšený a má neomezenou moc – on se o nás postará! Jak krásné ujištění to je! Věřím, že Ježíšova slova nebyla jen ujištěním, ale i příkladem, jak máme jednat my. Jsme Boží děti postavené do Boží rodiny. Bůh svoji Církev stvořil, aby fungovala jako tělo, aby se starala o každou svoji část. A je na každém z nás, jestli toužíme po tom, aby o nás bylo postaráno, nebo otvíráme své oči a srdce i pro druhé a vyhlížíme, kde bychom mohli pečovat a milovat my.
Je někdo ve sboru, kdo potřebuje rozhovor, povzbuzení, finanční pomoc, hlídání dětí, objetí, bydlení, návštěvu v nemocnici, společně strávený čas? Modleme se, aby nás Duch svatý́ vedl ke konkrétním lidem a abychom i my mohli podle Ježíšova příkladu milovat a pečovat nesobeckou láskou.
Michaela Exnerová (Brno, Odbor mládeže)
