Složte vy v uších svých řeči tyto, neboť Syn člověka bude vydán v ruce lidské. (L 9,44)
V dnešním čtení jasně vyniká Ježíšova uzdravující moc proti bezmocnosti jeho učedníků. Hle, jak veliký význam má víra v životě lidí… Matouš i Lukáš vycházeli při sepisování svých evangelií z Marka, oba však zkrátili příběh o chlapci trpícím padoucnicí. Oddíl navazuje na vyprávění o Ježíšově proměnění. Nové okolnosti jsou zcela jiné, než byly okolnosti na hoře. Tam byli účastníci nad všecko pozemské povzneseni, zde přicházejí do hlubokosti pozemské bídy. S Ježíšovým příchodem se situace zcela mění. Na jeho otázku po důvodu sporu se zástupem odpovídá místo učedníků sám otec nemocného chlapce, jehož přivedl k Ježíšovi, aby jej uzdravil. Příčina nemoci se podle obecného smýšlení doby vidí v démonu, který hocha posedl. Nemoc, podle popisovaných příznaků jde o padoucnici, byla a dodnes je v celém Orientu, pokládána za nemoc působenou zlými duchy, kteří člověka posednou. Proto příznaky nemoci přenášejí i na duchovní život. Podle Matouše byl chlapec náměsíčník. Učedníci se asi pokoušeli vypudit zlého ducha, ale nezdařilo se jim to. Ježíšova výtka nevěry zde platí učedníkům. Nedostává se nám víry k životu z Boha? I pro nás platí: Proste - a bude vám dáno.
Artur Jersák (SŽ 1966)
