Jiný naděl předstoupil se zlatou kadidelnicí před oltářů; bylo mu dáno množství vonných věcí, aby je s modlitbami všech posvěcených položil na zlatý oltář před trůnem. A vystoupil dým kadidla spolu s modlitbami posvěcených z ruky anděla před Boží tvář. (Zj 8, 3-4)
Modlitby posvěceného křesťana předstupují před Něj jako příjemná vůně oběti. Mezi modlitebníkem a Bohem nesmí stát žádný hřích jako hráz bránící modlitbám přijít před Boží trůn.
Proto se odevzdejme Duchu svatému, aby nám zjevoval různá selhání a prověřil naše vztahy. Kořen hořkosti vůči křivdám, jejich připomínání, neodpuštění, sebeláska, sebestřednost, sebelítost, Kristem neproměněný charakter plný kritiky a tělesnosti bez ovoce Svatého Ducha nenese znaky svatých lidí. Nezjevuje skrze nás Ježíše našim bližním a je překážkou nejen našim modlitbám, ale brání celému společenství církve v růstu, kde Hlavou těla je Kristus. Boží království nebuduje hřích, misii ochromuje, vztahy narušuje, jednotu rozbíjí a přináší rozdělení. Každodenně musíme v plné Boží zbroji vítězně bojovat proti žádostem těla, satanovi, vlivu hříšného světa a nesmíme být kamenem úrazu našemu okolí.
Usilujeme o svatost, aby naše modlitby bez zábran přicházely před Boží tvář, přinášely požehnání, růst církve, oslavu Pánu a proměňovaly nás „v národ svatý, lid náležející Bohu, abychom hlásali mocné skutky toho, kdo nás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla.“ (1Pt 2, 9)
Marie Jelínková (Cheb 1)