Ale moudrost, kde se najde? Kde je místo rozumnosti? Člověk nezná její cenu, v zemi živých se nenajde. (Jb 28,12-13)
Lze s moudrostí ztotožnit lidskou chytrost, vzdělání, inteligenci? Na tyto otázky, ani na otázku, co je moudrost, v dnešním textu odpověď není. Můžeme jen vytušit, že žádná věda a technika, žádné objevy a vynálezy ještě nejsou plodem moudrosti. Člověk při svém vědeckém a technickém pokroku nemá dost moudrosti, aby zabránil zhoubné devastaci svého vlastního životního prostředí. Všude ho pronásleduje jeho hřích. Proto smrtelný člověk nemůže docenit pravou moudrost, ani ji nenalézá v živém světě. Když se zahledí do hlubin země, oceánů či svého vlastního nitra, k moudrosti ho to nedovede. Ani z nejvzácnějších pokladů světa nebo nejskvělejších hodnot lidského umu člověk nezíská moudrost. A musí si opakovat otázku: odkud přichází moudrost a kde je místo rozumnosti? Proč je skryto před očima všeho živého to, co by mohlo člověka učinit šťastným, bezpečným a klidným? Hřích nevěry je příčinou lidské nemoudrosti a všeho, co je s tím spojeno. Zahynutí a smrt o moudrosti slyšely, ale nezvěstují ji, ani ji nemají - nikomu k ní nepomohou. Je pomoc! — Ale o ni až zítra.
Umění, vědu pokryje prach, vyhasne jednou i hvězdný svit.
O Boží slovo nemějme strach,
ti, kdo mu věří, budou se skvít:
jak jasná hvězda na výšinách.
Jiří Legierski (SŽ 1989)
