Vy, kdo se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, je vám pomocí a štítem. (Ž 115, 11)
Při přečtení žalmu uvidíme, že se Izrael nenachází v pozici, kdy se před ním ostatní národy třesou. Moc Boha ale nemusí být nutně spojena s úspěchem národa. On sídlí na nebesích (v. 3) a nedá se manipulovat. A i když Izrael nemá úspěchy v boji s ostatními národy, neustále důvěřuje v Hospodina, protože jen On je jeho pomocí a štítem (v. 9–11). Národy se jim posmívají a Hospodin ve své svrchované moci nic nedělá. Je tedy třeba povzbudit lid k vytrvalosti a k důvěře v Hospodina. Vyčkávání Hospodina je důkazem jeho ničím neomezené svobody, na rozdíl od vyrobených modelů, které nikdy nemohou zasáhnout. (v. 4) On mu bude žehnat neustále (v. 12–15), bez ohledu na vojenské úspěchy. Verš 11 je o těch, kdo se bojí Hospodina. Pojďme se pozastavit nad bázní či strachem z Hospodina. Obecně lze říct, že člověk má strach ze všeho, co ho nějak přesahuje a před čím se cítí bezmocný. Mojžíš se bál na Boha pohledět, když se mu zjevil v hořícím keři. (Ex 3, 6) Hospodin se však nezjevil lidu proto, aby ho vyděsil, a tak ubezpečuje Gedeona: „Pokoj tobě; neboj se, nezemřeš.“ (Sd 6, 23) Jen na základě důvěry v Hospodina a lásce k němu se původní strach může proměnit v bázeň, která už není strachem, ale dorostla v úctu k tomu, který je nesmrtelný. Skupina, o které se zde mluví, je celá komunita, která dbá na Hospodinova přikázání a dochází skrze bázeň před Hospodinem poznání a moudrosti. Izrael Hospodina vnímá jako pomoc a štít, protože neustále potřebuje jeho ochranu v jakékoliv životní situaci. Přínosem je také pozornost věnovaná modloslužbě v životě člověka a stačí začít u sebe položením si otázky: „Sloužím opravdu a výhradně Bohu? Je on jediným, v koho skládám naději?“ My křesťané žijeme ve světě mnoha model jako Izraelité. Ať už to jsou bůžkové nekonečné krásy, bohatství, lakomství či konzumu. To však není důvod k rezignaci a beznaději, ale k obrácení se k pravému Bohu, který člověku ve svém požehnání může dát vše, co potřebuje. „Králi věků, nepomíjejícímu, neviditelnému, jedinému Bohu buď čest a sláva na věky věků. Amen.“ (1Tim 1, 17)
Martin Okáč (Misijní odbor, Příbor)
